Pokud si po dočtení oblíbené knihy říkáte, tak jako já, co asi bylo dál, pak je tato kniha splněným snem. Knižní hrdinové nejsou skuteční, ale často se jejich boje, emoce, touhy a lásky zapíšou do našeho opravdového života. Kyslík dusných dnů, světlo ve dnech pošmourného podzimu. Radostná chvilka v neradostném období. To jsou pro mne knihy. Příběhy, fantazie stvořená pomocí slov. Co všechno na těch písmenkových pěšinkách lze najít. Jak zajímavé rozhovory probíhají u nás v knihovně po dočtení. Autorka rozhodně tohle vše zná a tak nás odměnila touto novelou. Návratem tam ,kde knihy dýchají.... Elisabeth, Nathaniel a Silas v celé své kráse. Moc děkuji ! A klidně bych se do světa Thornů vypravila zase, pár vedlejších hrdinů by si zasloužilo vlastní dobrodružství!!

Ja viem, je to moja vina. Predchádzajúcu knižku som čítala už dávnejšie a dej som si pamätala len matne. Takže zo začiatku som bola trošku stratená - hlavne čo sa vedľajších postáv týka. Postupne sa mi vyjasnilo, prečo sa mi knižka "Kouzla rodu Thornů" tak páčila - vtipné dialógy, neošúchaný dej, sympatické hlavné postavy. "Tajemství domu Thornů" predstavuje milú bodku za príbehom Elisabeth a Nathaniela. Bavilo ma to. Mercy pokrčila rameny. „Silas mi slíbil, že mě nezavraždí a nezakope vzadu na zahradě. Dal mi své slovo gentlemana.“ „To je podivně konkrétní,“ poznamenal Nathaniel. „Elisabeth, připomeň mi, abych nikdy nevykopával petúnie.“ Když zachytil její pohled, neslyšně vyslovil: „Higgins.“