Safíroví ledňáčci a Glutaman

Na rozdíl od komentáře pista53 jsem se po pár stránkách nějak ztrácela, takže jsem si to naopak - po vzoru komentáře Pitíčko114 - musela trochu srovnat v hlavě. Ale když jsem konečně zabrala, stálo to za to a báječně jsem se bavila. Děkuju za informace ohledně opuky (naštěstí nepatří do oblasti scifi) a naprosto nezapomenutelný byl zážitek s "drobným vzácným živočichem, který se vyskytuje pouze v indickém státě Bihár", fakt skvělé! Navíc ode dneška hledím na rotundy zcela jinýma očima, to je na knihách a na jejich autorech to nejúžasnější a já jim za to moc děkuju. Není to úplně jednoduché čtení, ale kdybych měla parafrázovat jistý ekonomický parametr: poměr náročnost četby/zážitek ze čtení je impozantní!

Co se týká knih ( je jedno, zdali jsou určeny dospělým či dětským čtenářům), jsem jako lovecký pes. Jdu po stopě zajímavé obálce. A tento můj instinkt mě neomylně přivedl ke knize Bogdana Trojaka. Podle anotace jsem čekala příběh podobný např. Rychlým šípům či Prašině. Prostě parta dětí a jedno velké dobrodružství. Kniha samosebou nabízí i toto, ale také mnohem, mnohem víc! Zavádí nás do Prahy, kde proti sobě stojí nejen dvě party dětí – Safíroví ledňáčci na straně jedné a Drajerovic draci na straně druhé, ale také kapitán Paprskář a šílený vědec Glutaman, který chce svými vynálezy ovládnout svět. Hned po pár stránkách jsme se se synem řehtali jako koni. Dětské postavy jsou tam úžasně vykreslené, prostředí podzemní továrny je plné fantastických nápadů, včetně důmyslného propojení pěti pražských rotund, které se dávají do pohybu olíznutím nějakého specifického místa v interiéru. Čte se to nesmírně dobře, čeština je tam opravdu krásná a já si to nesmírně užívala! Proto doporučuji všem dětským čtenářům a taky dospělým s hravou duší. A taky milovníkům P. Stančíka a Prahy a všem, kterým nevadí octomilky.