Objednávka

Vyhlaďte všechny ty netvory

Recenze(42)

87 %

(42 Recenzí)

Jazyk

čeština

Nescházejí nám znalosti. Chybí nám odvaha uvědomit si, co víme, a vyvodit z toho důsledky. „Vyhlaďte všechny ty netvory! říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz...
Nescházejí nám znalosti. Chybí nám odvaha uvědomit si, co víme, a vyvodit z toho důsledky. „Vyhlaďte všechny ty netvory! říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz je sice fiktivní...
Nescházejí nám znalosti. Chybí nám odvaha uvědomit si, co víme, a vyvodit z toho důsledky. „Vyhlaďte všechny ty netvory! říká ve slavné Conradově novele Srdce temnoty šílený obchodník Kurtz. Je to cynické doporučení, jak zajistit bílým kolonizátorům pohodlné podnikání s africkými surovinami. Kurtz je sice fiktivní postavou, ztělesňuje však evropské myšlení své doby. Myšlení, pro něž byla genocida legitimní cestou k bohatství a moci; myšlení, které mělo zrodit dvacáté století i s jeho hrůzami. Pravda má občas podobu střípků rozházených všude kolem. Abychom ji mohli zahlédnout, musíme poodstoupit v prostoru i čase. Švédský spisovatel Sven Lindqvist proto podnikl pouť Saharou, aby mohl psát o temné minulosti evropského bohatství a imperiálního rozmachu. Vznikla dnes již legendární kniha Vyhlaďte všechny ty netvory, fascinující a brutální hybrid cestopisu, eseje a průvodce dějinami, přeložený do dvaceti jazyků, který vzbudil kontroverzi svým odhodláním pojmenovat pravdu za cenu vlastní — tedy evropské — hanby.

Kniha

273 Kč

E-kniha

269 Kč

Tištěná kniha - brožovaná

rok vydání 2022

273 Kč

Běžná cena 379 Kč

Ušetříte 106 Kč

Odesíláme už zítra

Skladem > 5 ks

Podrobnosti

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

87%

(42 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

27.2.2024

1

Masakr. Brutální léčba šokem. Těžce stravitelný mix* cestopisu, osobních zamyšlení, fantasmagorických snových sekvencí i střípků ze života autora, odporných činů kolonizátorů, cestovatelů či diktátorů a k tomu kritické čtení (ne)relevantní literatury z pohledu postkolonialismu. Fascinující. Obsah je ve všem shrnutém a vybraném velmi hutný a zajímavý, nutí k zamyšlení, přemítání, hledání dalších...
Masakr. Brutální léčba šokem. Těžce stravitelný mix* cestopisu, osobních zamyšlení, fantasmagorických snových sekvencí i střípků ze života autora, odporných činů...
Masakr. Brutální léčba šokem. Těžce stravitelný mix* cestopisu, osobních zamyšlení, fantasmagorických snových sekvencí i střípků ze života autora, odporných činů kolonizátorů, cestovatelů či diktátorů a k tomu kritické čtení (ne)relevantní literatury z pohledu postkolonialismu. Fascinující. Obsah je ve všem shrnutém a vybraném velmi hutný a zajímavý, nutí k zamyšlení, přemítání, hledání dalších informací. Zpracování je diskutabilní. Ale forma, ta je strašná a pro mě odrazující. Kdyby se to alespoň více drželo v úvodu vytvořeného rámování (ne)cestopisu po historii koloniálních zvěrstev. Zůstalo to ale někde na půli cesty... Ne, že by každá z částí neměla něco do sebe. Některé historické události i fakta jsem znal, ale spousta dalších mi zůstala skryta. Zaujala mě především výprava na záchranu Emina paši, silná káva jsou také Darwinovy zápisky o genocidě původních obyvatel Jižní Ameriky (Cesta kolem světa), nebo shrnutí osudu Tasmánců. To vše je rozhodně více než hutné číst dohromady a v kontextu. Jenže, každá ze složek není podrobná a míchá se to "každý s každým". Mě to pak nutně vedlo k dalšímu studiu a zjištění, že jedna věc je snaha o kontext, druhá je ale nedotažené zjednodušení. Rozumím, o co autorovi šlo, ale na mě to nefunguje. Jestli něco v literatuře opravdu nemám rád, tak klišé "píšu o tom, že píšu." A pak to, když se zjednodušuje historie s konkrétním cílem. I kdyby byl tisíckrát správný. ...a taky jde bohužel o další z knih (formou i obsahem), které čtou již přesvědčení lidé. Naopak ti, kteří by ji číst měli, si k ní asi nikdy cestu nenajdou. CITACE: "Těžko se vyhnout řečem o neutuchajícím vyhlazování celých národů, jímž se vyznačovalo celé 19. století. To my jsme myšlenku na něj potlačili. To my si ho nechceme připomínat. Přáli bychom si, aby genocida začala a taky skončila s nacismem. A byl by klid. (...) Vzduch, který Adolf Hitler i všichni lidé na Západě v době jeho dětství dýchali, byl prosycen přesvědčením, že imperialismus je biologicky nezbytný proces, který dle zákonů přírody nevyhnutelně vede k zániku podřadných ras. A v době, kdy Hitler tuto tezi nanejvýš svérázně aplikoval v praxi, už měla na svědomí miliony a miliony lidských životů." OFF TOPIC 1) Souběžně s knihou jsem také sledoval seriál Život na naší planetě, kde je zmínka o rodu Lystrosaurus. Ten díky svému "oportunismu" tvořil po určitou dobu 95 % všech suchozemských obratlovců. Je to jediný případ, kdy na Zemi v takové míře dominoval jediný druh nebo rod suchozemského živočicha. Oni sami pak později vyhynuli "na úkor" známějších dinosaurů. No a tento přístup myšlení o přirozeném střídání druhů byl v Darwinově době dle této knihy uplatňován i na konání člověka a jeho ovlivňování biodiverzity (mj. Charless Lyell), pokud ne rovnou na rasy lidí ("krvaví necivilizovaní divoši" apod.). Každý živočich, který se natolik rozšířil, počty dalších druhů snižoval (nebo rovnou vyhubil). Lidstvu tedy z mého pohledu zaslouží bod alespoň "za snahu", že si to konečně začíná uvědomovat. A oproti 19. století se "na tom maká". Teď by to chtělo ještě lidstvo převést podobně od mezinárodního realismu k liberalismu (války, mezinárodní organizace atd.). OFF TOPIC 2) Při čtení jsem narazil na tuto citaci: "Na území dnešních Spojených států žilo zhruba pět milionů původních Američanů. Počátkem devatenáctého století jich zbývalo půl milionu. V roce 1891, kdy proběhla bitva u Wounded Knee, poslední velký masakr amerických indiánů, spadly počty domorodých obyvatel na absolutní dno: čtvrt milionu neboli pět procent původního stavu." A pořád mi hlavou vrtalo, že už jsem něco takového o Severní Americe někdy četl. A ano... "Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili." (viz Sapiens: Stručné dějiny lidstva) * Psáno předtím, než jsem si přečetl popisek na zadní straně, který něco podobného – jen v pozitivním zabarvení – píše taky. Čekal jsem totiž po osobním doporučení něco trochu jiného. Soudržnějšího.
Číst více Číst více
10.10.2023

1

Kdyby se objevila čtenářská výzva „Kniha, jejíž děj se odehrává na hranici Alžírska a Nigeru“, titul Vyhlaďte všechny ty netvory by byl žhavým kandidátem. Strhující román na pomezí cestopisu a eseje střídá příběhové roviny, kdy na jedné straně sledujeme osudy utlačovaných národů na konci 19. století, na druhé straně prožíváme se Svenem Lindqvistem strastiplnou cestu nehostinnou Saharou. Informace,...
Kdyby se objevila čtenářská výzva „Kniha, jejíž děj se odehrává na hranici Alžírska a Nigeru“, titul Vyhlaďte všechny ty netvory by byl žhavým kandidátem. Strhující...
Kdyby se objevila čtenářská výzva „Kniha, jejíž děj se odehrává na hranici Alžírska a Nigeru“, titul Vyhlaďte všechny ty netvory by byl žhavým kandidátem. Strhující román na pomezí cestopisu a eseje střídá příběhové roviny, kdy na jedné straně sledujeme osudy utlačovaných národů na konci 19. století, na druhé straně prožíváme se Svenem Lindqvistem strastiplnou cestu nehostinnou Saharou. Informace, že s koncentračními tábory přišli poprvé Britové během Bůrských válek, je relativně známá. Ovšem o pozadí kolonizace černého kontinentu, řádění evropských imigrantů v Tasmánii či vytlačování indiánů anglosaskými osadníky toho víme poměrně málo. Lépe řečeno, nechceme vědět. Jak zdůrazňuje autor knihy, dokud se genocidy původních obyvatel neodehrávaly v srdci Evropy, budily kontroverze pouze v intelektuálních kruzích. Konec 19. století poznamenaný boomem Darwinovy evoluční teorie žel lidským právům a demokracii příliš nepřál.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat