Čas opovržení

DOBRODRUŽSTVÍ POKRAČUJE! Geralt se stále snaží zůstat neutrální, ale myslím, že při ochraně lidí, na kterých mu záleží, bude muset tak jako tak někde ustoupit, bojovat... Yennefer má co chtěla :-). Krom svých dalších zájmů... Čarodějky a mágové dál intrikují, slídí, přesvědčují a politikaří. Navíc se i rádi chlubí a předvádějí. Ciri jde o život!!! Těším se na další díl :-).

Byla jsem teprve mladistvá Metlička, když jsem s touhle knížkou trávila na chalupě poslední prázdniny před vstupem do dospělosti. Chtěla jsem si nerušeně užít atmosféru, proto jsem se před hrozbou práce na zahradě odklízela do nedalekého lomu a tam, uhnízděná vysoko na římse, se poprvé stala svědkem úvodního putování kurýra Aplegatta. Do druhého dne jsem neměla co číst. Po sedmnácti letech jsem si dopřála reprízu - se stejným výsledkem. Intriky a souboje nabírají na obrátkách, události se dávají do pohybu jako nezadržitelná lavina, která smete prostý lid stejně jako mocné čaroděje nebo krále. Výcvik, výuka i dětství Ciri končí, Geralt ztrácí nejen iluze, zatímco jiní přicházejí o životy. Sapkowski čtenáře vezme na působivý banket čarodějů, nechá nás nahlédnout do tajů špiónského řemesla, bojuje se magií, meči i nabroušenými jazyky (těmi především), potěší narážky na nedávnou historii či současné nešvary lidstva. Hranice mezi dobrem a zlem je nezřetelná, svět není černobílý. V románu nechybí napětí, romantika, humor ani témata k zamyšlení, zkrátka skvěle využitých 330 stránek. O čtivosti svědčí fakt, že jsem vyskakovala z tramvaje v poslední vteřině, s otiskem dveří na zadku… celkem třikrát po sobě jsem při cestování do/z práce málem přejela svou zastávku, tolik jsem byla zažraná do děje knihy, neochotná tu realitu opouštět. O cíp páté hvězdy přišel „Čas opovržení“ až v závěru: Ciri, jakkoliv se celá sága kolem ní točí, pro mě není dostatečně poutavou postavou, proto mě její linie ne přímo nudí, ale přece jen méně baví.