Král

Nie je to klasické krimi, skôr príbeh... Príbeh z malého mesta, ktorý naväzuje na prvú časť. Rodinné vzťahy, láska, sny, udržanie si všetkého, kvôli čomu bratia aj zabíjali.... Nesbo stále dokazuje, že vie vtiahnuť do deja, udržať napätie...

"Asi každý z nás chce být hrdinom svého vlastného filmu." Masový vrah je v principu odsouzeníhodná postava v kterékoliv společnosti. Ne tak v románu Jo Nesba. Tam by člověk nejraději zarputilému policistovi pátrajícím po vrahovi podtrhl nohy a skopnul jej do výtahové šachty, jen aby hrdina nepadl do tenat soudcovské mašinérie... Kdepak, není řeč o "králi", zatím. A dostáváme se k další zásadní zápletce románu postavené na rodové loajalitě. Krev není voda. V takovém případě lze přehlížet a odpouštět neodpustitelné. Morálka a etické principy dostávají v Nesbově světě řádně na frak. A že to dělá excelentně, protože zdaleka nejde o jen o to, "nezabiješ svého bližního". Víc než detektivku tak představuje Král - i přes hromadu mrtvol - socio-psychologický, nebo spíš excelentní psycho :) román. Ale když si uvědomíme, že jde o detektivku severskou, pochopíme asi vše. I když tahle je řekla bych nadprůměrná. Nejde o bezúčelné chování vrahů, kteří si nemohou pomoct a musí prostě zabíjet. Kohokoliv. Vysoce inteligentní, bystrý, vnímavý a laskavý. Taková je postava, které nemůžete nefandit. Jenže... Nesbo je pěkný prevít. A manipulátor. Pokračování Království více než důstojné. Byť mě zpočátku iritovalo časté připomínání děje knihy předešlé, nešvar některých autorů sázejících na čtenáře postižené Alzheimerem.