Modré z nebe

Někdy je moc milé pořídit si knížku jen tak pro radost, možná trochu dětskou, možná ne. Chtěla jsem ji původně darovat, ale asi si ji nechám, a občas zase nakouknu, co se skrývá na jejích stránkách. Neopakovatelná atmosféra, navozená obrázky i textem. Jedna z těch knížek, které nebudou fungovat ani v elektronické ani v audio podobě. Tuhle musíte vidět a listovat, obrázky je možné dlouze studovat a nechat na sebe zapůsobit trochu tajemna.

Návštěva ve snovém světě Pavla Čecha, tentokrát s laděním do modra. Déšť, voda, moře, mraky, modrý kamínek... Básník Vladimír se prochází kouzelnou krajinou svých snů. Popsané plasticky, jako by autor maloval i slova a ta na nás z příběhu dopadala :) Atmosféra je tajemná, ale není tísnivá, člověk by se na tu cestu klidně vypravil a lehl si do útulného ptačího hnízda nebo padal modrou tmou domů. A jako hlavní hrdina usnul ve svém snu, ve kterém se mu zdá další příběh. Připomnělo mi to báseň od M. J. Lermontova, kde se hrdinovi zdá, že umírá zastřelený ve skalách Dagestánu a přitom se mu zdá sen o krásné dívce, které se zdá o milém, zastřeleném v Dagestánu... Fantazii mají oba bezbřehou, Pavel Čech i Lermontov a já jsem ráda, že nás občas do ní nechají nahlédnout. Nádhera!