Nimbus

„Říkám si, jestli by Nimbus pro náš odchod truchlil. A pokud ano, truchlil by jako dítě, které ztratilo rodiče, nebo jako rodič, který nedokázal ochránit vzpurné dítě před jeho špatnými rozhodnutími? “ Už pri 1. časti netrebalo šetriť chválou a to platí aj pre Nimbus. Čo mi schádzalo v Koscovi dolpnil Nimbus. Nové zápletky, rozuzlenie niektorých komplikovaných situácii a výborna práca postáv. V Koscovi nebolo toľko priestoru aby sa ukázal potenciál niektorých hrdinov pri tom ako sa autor snažil oboznámiť čitateľa so svetom vynikajúceho príbehu. Naopak Nimbus ukazuje, že čierna môže byť biela a biela naopak čierna. Pochváliť treba aj myšlienky umelej inteligencie, kde rieši rozličné komplikácie ohľadom ľudstva, alebo existencii samej seba. Žatva smrti zatial spĺňa moje očakávania a teším sa na ďaľšie pokračovanie.

Raději bych volil literární svět bez NIMBUSU. SMRTKA byla totiž epochální... Báječný nápad, i když s příměsí krutosti a teatrálnosti civilizace. Nimbus jen rozvíjí a není v ničem nový. Více dobrodružný, více politický, méně osobitý a srdceryvný. Přesto jej jako knihu nejde opomenout a smést ze stolu. Napětí, známí hrdinové a jisté vyústění příběhu, které bude zřejmě gradovat v POSLOVI, slouží k zábavě, která je více než dobrá. Kniha zachovala svoje tajemství, které bude žádoucí odkrýt v díle posledním. Přesto si myslím, že napsat jen jeden román, by bylo přínosnější a čtenář by rozsáhlostí získal větší kvalitu, semknutost a bohatost děje... Nimbus a Posel jsou kalkulem, jako mnoho jiných pokračování k jiným příběhům...