…a přeskočila jiskra

Já mám Halinu P. ráda, na každou její novou knížku jsem zvědavá a mám ráda ty aktuální, z jejího života a naší současnosti. Tato je složená ze vzpomínání i z nových zážitků a bavila mě, pokud jsem neměla výraznější pocit, že jsem "to" už někdy četla. A to nebylo tak často, i když samozřejmě, jako její čtenářka, už vím dost o jejím dětství a rodině i o ní samotné. Je to takové vyprávění "staré známé", co přijde jednou za čas a říká to, co už jsme třeba i slyšeli, ale posloucháme zas, protože to je fajn a protože jsme rádi, že je tu s námi. A některé vážnější fejetony byly za plný počet, píše hezky, optimisticky.

Pawlowské knihy jsou si hodně podobné, není důvod přečíst víc než jednu - dvě, pokud zrovna nemáte splín. Já se potřebovala trochu zasmát a zjistit, že na to nejsem sama. A na to zafungovala.