Aga

"Ruce vzhůru, gatě dolů, sráči." Najlepší diel série. Je pravda, že mi v príbehu chýbal zvyšok posádky, no autor sa mohol venovať viac Moravcovi a Age. Moravec cestuje na planétu, kde nečakane skončí v bojovej aréne, ktorá funguje ako Rímske Koloseum. Gladiátorské zápasy sú na život a na smrť, takže krvi nebude málo, aj keď tej ľudskej moc nepotečie. Ďaľšie velké plus knihy, čo značí aj meno knihy, do príbehu sa vracia Aga. V minulej časti chýbala, no tu sa dozvedáme o jej rase a hlavne o jej úlohe v boji proti nepriateľom. Teším sa na ďaľšiu časť od pani Sněgoňovej.

„V každém davu se vždycky najde někdo, kdo netuší, o co jde, a řve: „Mrdat!“ nebo „Ukaž kozy!““ „V jedné předaleké galaxii“. S Legií se to má tak, že „jednou jsi nahoře, jednou dole“. (ve vesmíru je to ještě horší, tam nevíte, jakým směrem) Aga je rozhodně hodně nahoře. Syrové, akční, srandovní, s trochou sexu a hodně krve. A vlastně už ani nevím, co o tomto příběhu více napsat. Nic mě tam nevadilo, všechno to mělo řád. Na konci dokonce i náznak vyšších možností a dalších cílů. Potyčka s archeology, získané schopnosti Kapitána Bouchače alias Moravce, nepřekvapující sex, ale naznačující další možnosti, které vás nenechají na pochybách, že je mistr Kotleta schopen jít ještě dále (nebo hlouběji?), ...u těch emzáků člověk nikdy neví. Malá ochutnávka: Karskému komandu velela Sekáček. Šlo o jednu z nejdrsnějších karských vyšetřovatelek. Přesto ale nesplnila svůj rozkaz a místo nařízené popravy nás zachránila. Měl jsem takové ženy rád – tvrdé, drsné, ale přemýšlející nad tím, co dělají a proč. Civilní karský oděv, jejž měla na sobě ona i tři členky jejího komanda, připomínal kabát, který jsem nosil na Jednotykadlákovu památku. Zdálo se, že se v něm necítila zrovna nejlépe. Nejspíš to byl dar od tanečníků petragunu. Na konci tohoto příběhu je vystínováno pokračování, které napsala Kristýna Sněgoňová. No, přečetl jsem si pár komentářů a moc to lidi nechválej. Tak že se toho trochu bojím. Navíc, „Pán hor“, jako fakt? Kdo dá vesmírné lítačce takový název? Trochu mi to připomíná názvy ze série JFK (John Francis Kovář). Po chvilce rozvažování další knihu zatím odkládám, protože si chci zanechat dobrý pocit z Agy. Tohle je zatím nejlepší příběh ze série Legie. A já doufám, že přijdou ještě lepší nebo alespoň na stejné úrovni. František Kotleta za toto dílo dostává deset půlek plnohodnotných Hetešáků. ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) Citát: Znovu a znovu mi dochází, jak je vesmír obrovský a pro nás lidi neznámý a nebezpečný.