Bazén

... přiznávám, že kniha pro mě v tomto podání byla překvapením. Čekala jsem v průběhu čtení nějaké propojení s prvním příběhem, ale to nepřicházelo. Nicméně...jak jsem se dostávala hlouběji mezi řádky, zjistila jsem, že mi to ani tak nevadí. Autor píše svižně a čtivě a prvotní, Tomášovi amatérské pokusy o nápravu, omlouvám se za to přirovnání, "nenažranosti" lidí, mě i rozesmály. Ač jsem mu v jistých chvílích držela palce, uznávám, že by asi nebylo košér, kdyby mu to všechno prošlo. Tomášův prohraný boj proti bezpráví byl sice smutný, ale autorovi palec nahoru, že z něj v závěru neudělal novodobého Ramba, ale ... ukončil to zkrátka po svém!

za války si Češi vymysleli Péráka a dneska by potřebovali Tomáše Pavlíčka vítám mladého českého autora, který se nehňahňá v traumatech a sebelítosti, ale naopak vybízí k tomu, začít konečně něco dělat, i když propadnu pasivní zoufalosti ze současného uspořádání světa ač pro mne byla Věrného prvotina Proměna uvěřitelnější, je mi i novinka Bazén náležitým quilty pleasure čtením: konečně autor, který píše z prostředí, které je mu blízké, a o věcech, situacích a jevech, jimž rozumí, nebojí se bez servility říct vlastní názor, a k pohnutému ideovému zápalu přidá i nenucený humor, super oddechovka s posláním (viz strana 242: nespoléhat na jiné, až za mne vyřeší moje trable)