Darda

Ta kniha mi tak strašně mluví z duše až jsem nadšená a lehce vyděšená zároveň. Je tak nahořkle moudrá a přitom jsem se u ní bohovsky nasmála a měla jsem pocit, že mnohé věty bych si dala na ledničku já. Přidávám k "autíčku" další patro a doufám, že koleček se nedočká.. a zdravím Jani, která mi ji doporučila ♥ Opět jdu proti proudu času začínaje od konce ( i když doufám, že to žádný konec není) a myslím, že jsem udělala dobře. Teď jsem asi teprve připravená na ty předchozí dvě.

Z hvězdiček vzniklo tady vpravo na stránce takové autíčko bez kol postavené na čumák; hodnocení od jedné do pěti jsem asi u jiné knížky, kterou četlo několik mých oblíbených (tedy podobně naladěných čtenářů) asi neviděla. Důvod, proč já jsem se svými pěti hvězdičkami na "zadním nárazníku" onoho autíčka, je SOUZNĚNÍ. S Irenou Douskovou mě nespojuje podobný rodinný původ či osud, ale to, že její pohledy na svět velmi často sdílím (snad i proto, že jsme téměř stejně staré). Humor v této knížce už není tak explicitně vyjádřen jako v předchozích dílech, ale já ho nacházela téměř všude – např. v Helenčině zvýšené citlivosti na povrchnost, na sebereklamu, na klišé – hlavně ta společenská - a v její schopnosti vyjádřit se k nim zpříma. A to, že nebyla schopná mít okamžitě nadhled nad manželovou zradou a svou nemocí, mé souznění jen prohloubilo – protože je to pro mě i uvěřitelné. Irenu Douskovou mám zatím zařazenou ve škatulce "autoři knih vyhovující mně obsahem i formou".