Deus ex machina

Titul sám o sobě je stejně pozoruhodný jako obálka a téma má v sobě přitažlivost, že zvědavost zvítězila. Jo, googlila jsem, a ani se nedivím tomu propojení fantazie v takovém prostředí s historií dělají své. Příběh z doby kdy Řekové byli kolonizátoři a přes násilí a války které rozsévali, jejich kultura, ta v ústním podání v herních dramatech, byla ceněna. Citáty co se zaskvěly :" Děláme poezii", zašeptá. "Kdyby to bylo jednoduchý, nic to neznamená." "Hlad, jaká to zvláštní věc. Vychází každá láska z nedostatku? Utváří právě nedostatek emoce? Nikoli přítomnost, ale její opak. Abyste došli naplnění, musíte být nejdřív prázdní?" "Říká se v nejlepším divadle nejde o to něco ukázat, ale najít." "Selský rozum je selský, postrádá představivost a zakládá se pouze na precedentu. Když se jím člověk řídí, vždycky o něco přijde - buď o majetek, nebo o kus sebe. " Je tam krásně v Syrakusách, inspirativní prostředí pro oživlou, dávnou, pestrou historii.

Musím se přiznat, že jsem netušila, jak moc se mi ten příběh dostane pod kůži. Kniha je sice nenápadná svou obálkou, ale uvnitř se skrývá něco tak originálního, co vás chytne za srdce a zároveň pobaví, nechtělo se mi z příběhu odcházet. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků