Dům v Matoušově ulici

Kniha je nesmírně zajímavá, plná nelehkých osudů různých lidí žijících alespoň část svého života v tomto domě. A jedná se i o známé osobnosti. Jako román bych to nenazvala. Jsou to vzpomínky a vyhledaná fakta. Ovšem obálka se moc povedla. Pokud budu v Praze a budu mít časový prostor, asi se projdu a dům ,,obhlédnu''.

Ačkoli autorka v knize několikrát avizuje, že se jedná o román, řekla bych že se jedná spíše o soubor úvah a myšlenek autorky vztahující se k historii jednoho domu. Kniha popisuje osudy obyvatel domu v Matoušově ulici, ve kterém sama žila. Nezabývá se však pouze svojí rodinou, ale všemi rodinami, které domem prošli. Kladně hodnotím i jakýsi rodokmen domu na předsádce knihy, který mi pomohl zorientovat se v příbuzenských vztazích a často jsem se k němu během čtení vracela. Velmi zajímavé mi přišly střípky z osudů slavných osobností, které měly s domem určitým způsobem co do činění. O koho se jedná, nebudu prozrazovat, ať jste stejně překvapeni jako já. Nebo možná jste více znalí a až takové překvapení to pro vás nebude. V knize jsou popsány životy obyvatel domu v Matoušově ulici během téměř sta let, ale také v ní najdeme vyprávění o koncentračních táborech a druhé světové válce, které s historií domu a jejími obyvateli souvisí. Dále se v ní autorka dotkne i svých pocitů z války na Ukrajině, války Izraele s Hamásem a v neposlední řadě tragédie na Filozofické fakultě. Z knihy je jasné, že autorka je velmi citlivý člověk a všechny tyhle tragédie se jí dotýkají. Ačkoli jsem čekala román, který jsem nedostala, kniha se mi velmi líbila. Je útlá co do počtu stran, ale bohatá svým obsahem.