Výstižný komentář k této knize tady napsala Vampucha. Anotace je velmi lákavě napsaná a svádí k představě detektivky, je to však klamavé. Já bych dokonce řekla, že anotace je napsaná špatně. Tohle je pořádné psychologické drama. Elena to ví přináší zpověď osamělé nemocné ženy, která odmítá přijmout sebevraždu jako příčinu smrti své dcery. Námětem knihy je hledání skutečné příčiny smrti dcery hlavní hrdinky Eleny a především pohled na obtížný vztah, který mezi sebou matka a dcera měly. Mnoho prostoru zde dostávají také popisy projevů Parkinsonovy nemoci. Jsou zde detailně popsané všechny zdravotní potíže, které Elena má, je vylíčeno, jak těžký je každodenní život s touto nemocí, jak se dříve jednoduché úkony změní ve velké překážky. Tato nemoc člověku změní život, učiní ho velmi těžkým a vyrovnání se s tím může být obtížné nejen pro nemocného, ale i pro jeho blízké. Tohle je těžší, hloubavá četba, je to o poznání sebe sama, které může být i bolestné. Není to kniha pro každého. 3,5*

Les je hluboký, temnota taky .... To by zhruba mohlo vystihnout obsah této knihy - otevřeně sepsané pro ženy. s motivy aktuálními pro tuto dobu ..... Elena je matka bojující s Parkinsonem - a my zde vidíme její každodenní krutý zápas o zachování soběstačnosti .... Nachází v sobě sílu pátrat po nevysvětlitelné smrti své dcery Rity - a tak se vypraví na cestu za známou ženou, kterou zná z minulosti .... I postava Isabely je rozporuplná - otevírá se zde otázka interrupcí a těžko mohu posoudit, jaké je postavení ženy v Argentině a jaké jsou názory společnosti i církve .... V každém případě všem třem ženským postavám příliš nerozumím .... Je tu absence citu, a to jak v rodinných vztazích, tak i v oblasti mateřství .... Elena v závěru knihy dostává odpověď na svoji otázku - ale nebylo by lépe, kdyby nevěděla ? Autorka je pro mne překvapením .... a rozhodně se poohlédnu po dalších titulech ....