Jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, tento román se zakládá na skutečném příběhu. Odehrál se v Římě, ve Vatikánu. Uprostřed studené války, mezi lety 1956 a 1965, povolali jednoho kněze, aby zkonstruoval stroj na cestování v čase. Ten kněz se jmenoval Pellegrino Ernetti. Otec Ernetti měl se svým „chronovizorem“, jak stroj nazvali, zprostředkovat různé druhy obrazů z nedávné i velmi vzdálené minulosti. Vatikán si od něj sliboval, že díky autentickým dokumentům podpoří upadající víru a přinese důkazy o existenci Ježíše Krista. Měl zaznamenat fascinující detaily z jeho života, svědectví o ukřižování a zmrtvýchvstání a potvrdit, že to, co se píše v Bibli svaté, není nic než pravda. Toto poznání mělo do lůna církve přivést mnoho nových přesvědčených oveček a posílit autoritu papeže a celého Vatikánu. Otec Ernetti své poslání splnil. Krátce nato byl však stroj z příkazu papeže Pavla VI. rozebrán a zmizel navždy v diskrétní temnotě jednoho vatikánského sklepení. Co se přihodilo? Proč stroj ukryli? Ukázal skutečnost, která neměla nikdy spatřit světlo světa? Nevíme. Tady začíná příběh vydávající se na samotné hranice naší představivosti.