Hořící kříž

Na další pokračování Cizinky jsem se moc těšila, proto jsem byla překvapená, že mě kniha ze začátku nijak zvlášť nebavila. Skotské shromáždění, které bylo protkáno spoustou zbytečných postav a politických postojů, táhnoucí se nějakých 150 stran mi přišlo jako bezdůvodné navyšování počtu stránek. Po návratu děje na Fraserův hřeben se příběh naštěstí vrátil do "starých dobrých kolejí" a já si konečně mohla užívat zajímavé příhody hlavních postav. Pouto Jamieho a Claire mě asi nikdy neomrzí a jejich láskyplné rozhovory mám úplně nejradši. Byla jsem příjemně překvapená, že se ke konci tohoto dílu rozuzlila zápletka záhadné existence muže z kmenu indiánů, kdy se v minulém díle nakouslo, že byl nejspíše dalším cestovatelem mezi Kameny, ale linka zůstala neobjasněná. Další plus je, že se do děje příštího dílu nejspíše vrátí mladý Ian. Po dočtení mi zůstal takový příjemný pocit klidu a pohody a těším se na pokračování série, které na mě v knihovně čeká.

Hořící kříž jsem stále odkládala kvůli zdejším komentářům. Nakonec to bylo krásné čtení. Nemá cenu se vyjadřovat k žánru, kdo sérii čte, tak ví, že je to červená knihovna jak bič... Pomalé tempo, které všichni kritizují mi vyhovovalo, méně událostí mi přišlo uvěřitelnější, než překotné kotrmelce a absurdní závěr v Mořeplavci. Stále je to místy přehnané, ale co? Je to pohádka pro ženy a já to tak beru. Mám ráda postavy, vývoj Brianny a Rogera... Popisné pasáže mě bavily, měla jsem dost času si představit prostředí. Oceňuji provázanost zápletky, kdy jednotlivé příhody zapadnou do velkého celku. To mi třeba v Mořeplavci chybělo, většina událostí byla nahodilá a "detektivní" spojovací motiv byl hrozně průhledný. Mrzí mě, že sérii vydává Omega. Žádný obsah, slovníček pojmů, z počátku mi vadil i překlad, pak jsem si asi zvykla... Oproti předchozím dílům se alespoň nevyskytuje tolik překlepů. Zato se dozvíme rozsáhlý seznam, co vše si u Omegy můžeme ještě koupit. Za to ovšem Diana nemůže a postavy knihy také ne. Mě to stále baví, možná čím dál víc.