Jednou i v pekle vyjde slunce

„Něco tak hnusného a zároveň krásného jsem v životě nečetl. Jsem rád, že žiji obyčejný život popeláře…“ Náhodný popelář, kterému dal Hirax jako prvnímu přečíst tenhle román. „V žádném případě si tenhle cár drzosti nekupujte! Říkal to i pan farář na včerejší mši!“ Kolik mohlo být té babce? Asi tak kolem osmdesátky… „Je fakt zarážející a velice smutné, když zjistíme, jak úžasně hluboce dokáže klesnout osoba, kterou milujeme…“ Ráchel „Kurva, tak už to někdo zfilmujte!“ Bezvýznamný povzdech anonymního ožralého obličeje v hospodě. „Tato knížka je výborná! Nečetl jsem ji sice, ale spí se na ní dobře. Vazba je měkounká, takže pod hlavu je jako ušitá. I stránek má dost, takže dostatečně chrání před přízemními mrazíky.“ Bezdomovec spávající pod viaduktem u martinského Teska. Hirax mu vždy kupuje mléko. „Tuhle knížku si odsedíš v pekle!“ Bůh „Už ať jsi tady… chybíš mi… P. S. A neměj obavy, kotlů mám dost!“ Satan