Její pastorkyňa

Já jsem nadšená. Líbil se mi i jazyk, jakým je hra napsaná. Úžasný příběh.

Její pastorkyňa mne úplně pohltila. Jedná se o dílo velmi krátké, ale naplněné nic nenalhávajícím obrazem českého venkova. Po četbě Romea a Julie jsem neměla nejmenší chuť číst v nejbližší době nějakou divadelní hru, ale jsem ráda, že jsem tak neučinila. Kniha protkaná tak specifickým nářečím, jako je použito zde, je krásná sama o sobě, z hlediska jazykového. Tento svazek je však i z hlediska obsahového naprostým skvostem. Kdybych jho četla celý v kuse, měla bych ho přečtený za hodinku; dvě, ale myslím, že je dobré, když se nakouskuje, jelikož každé dějství nese nějakou myšlenku, nad kterou je dobré se chvíli zamyslet. Jsem velmi ráda, že jsem si Její pastorkyni mohla přečíst a už teď doufám, že se mi podaří dostat se na její divadelní ztvárnění v Divadle na Vinohradech. Už jen z ukázky, ze zmiňovaného divadla, jsem byla nadšena. Z jazykového hlediska jsem tedy byla nadšena, byť se mi asi třikrát během četby stalo, že jsem ani neodhadla, co by měl daný výraz v nářečí znamenat. Silně pohnuté příběhy všech postav mi vzdáleně připomínají povídkovou knihu Želary od paní Legátové. Tuto divadelní hru už jen zbývá doporučit, jelikož již nemám, co bych dodala.