Lars pod palbou

Spisovatel (a s ním potažmo i hrdina) se vrátil k tomu, co umí nejlépe – k práci soukromého očka, kdy zdánlivě nemožný případ vyřeší během několika dní. Co by to však bylo za zápletku, kdyby všechno šlo podle jasného plánu? Než bys řekl „vypni-tu-blbou-písničku“ ocitá se Lars za katrem a to hned s vraždou prvního stupně na krku. Tohle nevypadá dobře, ani když se na celou věc podíváte skrz růžové brýle… Svérázný thriller kombinovaný s proslovy o muzice, které jsou ve svém důsledku zajímavější než celá dějová osnova. A přitom se s autorem nemusíte žánrově potkat, přesto vás jeho glosy o kapelách a jejich tvorbě zaručeně nadchnou. Tím však nechci říct, že by obsah stál za pendrek. Oproti předchozím dvěma knihám získala koncepce na celistvosti, takže vývoj událostí má po celou dobu jasnou souvztažnost. Jen se nedá říct, že by Lars byl nějakou reinkarnací Velkého detektiva, protože většinu záhad rozlouskne buď za pomoci svých pěstí, nebo náhody, uplacené alkoholem. Ale zas bubnuje jako král.

Co rok, to jeden Lars. To mi vůbec nevadí, pořád mě tyhle řízné chlapácké detektivky baví. Krátké a intenzivní, jako – nedivte se přirovnání, nějak se mi během uplynulých měsíců přeházely hodnoty – teda jako dát si hovězí steak propečený tak akorát a k němu půllitr tankové plzně. Někdy jsem se s Larsem musela pohádat kvůli jeho hudebnímu vkusu – to, že mám ráda steaky a pivo, neznamená, že Metallica a AC/DC jsou pro mě bohové; a když už pomlouvá Stouny, ale odpustí jim zrovna Jaggerovu přepísklou exhibici v Angie, to je na pováženou :-). Případ je to ale dobrý (i když ti, kteří vyčítali jeden moment Kopřivově Křížové palbě, budou mít déjà vu). Jenže se přiznám k jedné své obavě: nevadí mi, když bude DG sekat Larse jako Woody Allen filmy, jednou ročně je tak akorát. Jenom se to nesmí projevit ledabylostí v psaní. Jsem od Pardubic, takže mi obecná čeština vyhovuje a používám ji sama ve většině svých promluv. Možná je ale snadnější vychytat chybky v čistě spisovném textu – zkrátka, tentokrát mi padly nějaké do oka: "Znal jste Lomovi?", "…nezná k poptávanýho chlapovi ani přesný datum narození", nebo okatě spisovné slovo "výlupek" v proudu nespisovné češtiny. Nic, co by mi zkazilo autora i celou sérii, tak ulítlá na češtinu zase nejsem. Je to čtivé a vtipné.