Měsíční píseň

S ohlédnutím po třetím díle mohu říci, že první díl je zatím nejslabší. Přemýšlela jsem, proč to tak je a pak jsem si uvědomila, že autorka skoro vůbec nepouští Mercedes k akci. Mercedes přitom není hloupá, ani neschopná, ani nesoběstačná... Právě naopak. To je také jedna z věcí, co se mi na Mercy líbí. Není to superhrdinka, která ustojí naprosto vše, ale zároveň není bezmocná. Svých nedostatků je si vědoma a s tím, co má, se dokáže dobře ohánět. Věřím, že je to hrdinka, která si nás čtenáře (možná spíš hlavně čtenářky) hned získá. Proto mě na prvním díle mrzelo, že Mercy skoro k ničemu nepustí a dělají z ní v podstatě jen šoféra. Což se naštěstí v dalších dílech rychle mění a naopak je atmosféra příběhu lepší a lepší. Líbí se mi, jak se autorka chopila daného tématu, které je již celkem proprané konkurencí. Dobré také je, že přestože knihy nečtete ve sprváném pořadí, nemůže se Vám stát, že byste nepochopili, o co jde. Autorka akce a informace o hrdinech z předchozích knih vždy stručně v rámci vyprávění znovu shrne a následně se posune s dějem dál. Po čase je to sice trochu otravné, ale není toho tolik, aby to příliš brzdilo. Autorky styl psaní je příjemný a hezky si u knih odpočinete a vypnete. Směs romantiky a napětí. Mrzí mě pouze způsob vykreslení soubojů. Gradace děje je skvělá. Kolikrát jsem měla husí kůži a napjatě četla dál. Jakmile ale dojde na akci, je vše hodně rychlé a souboj netrvá příliš dlouho.

Vlkodlaci, upíři, čarodějové, fae a kožoměniči. A to je teprve první díl.:-) Tak jak už to u těchto dílů bývá i tento byl trochu náročnější. Přesto byl čtivý. Je zde stále určitá záhada kolem hlavní hrdinky Mercy, což je sympatická, velmi nezávislá postava. Začátek této série má určitě svoji originální linku, tak uvidíme jak bude pokračovat.