Murtagh

Po dlouhé době jsem se vrátila k Paolinimu a drakům,poslouchala jsem audioknihu namluvenou Martnem Stránským.Místy je kniha zdlouhavá a trochu ufňukaná,ale celkově příjemný zážitek.Pokračování bych přivítala.

Christopher Paolini se rozhodl vrátit do světa Alagaësie a dal nám Murtagha. A co na to říct? No, je to jako návrat na místo, kde jste kdysi nechali srdce – jen zjistíte, že nábytek přestavili a chybí pár polštářů. Murtagh je fascinující postava a vždycky byl trochu tajemnější než hlavní hvězda Eragon. Tahle kniha se mu snaží dát zasloužený prostor, což je skvělé. Ale chvílemi to působí spíš jako přemýšlení nad tím, co mohl dělat mezi bitvami, než jako velkolepý příběh. Paoliniho psaní je pořád detailní a poutavé, ale tempo? Občas by si zasloužilo trochu šťouchnutí – někdy máte pocit, že se děj plouží rychlostí unaveného draka. Navíc některé nové vedlejší postavy se zjevují a mizí, jako by se přišly jen pozdravit a pak zmizely na dovolenou. Ale abychom byli spravedliví – když kniha funguje, tak vážně funguje. Murtaghovy vnitřní konflikty jsou hluboké a jeho cesta za sebepoznáním je něco, s čím se dá dobře spojit. A ano, pořád jsou tu draci. DRACI! Murtagh je trochu jako starý přítel, kterého rádi vidíte, ale po chvíli si uvědomíte, že mluví hlavně o sobě. Stojí za přečtení, hlavně pokud jste fanoušci série, ale neslibujte si od toho nový Eragon