Neloučím se navždy

Je to ostuda, ale od autorky, která se pyšní Nobelovou cenou za literaturu jsem ještě nic nečetla. Byla jsem nalákána na knihu – NELOUČÍM SE NAVŽDY – autorka se pustila do velmi bolestného příběhu, korejskou historii až tak načtenou nemám, tak nemůžu moc porovnávat. První polovina knihy byla neskutečná jízda, hltala jsem stránku za stránku, pak tempo trochu zpomalilo a já se začala mírně nudit. Han Kang zde kombinuje osobní příběhy s historickým kontextem, využívá různé „techniky“ jako jsou intimní zpovědi, vzpomínky a dokumentární prvky. Právě ty dokumentární prvky mě zabrzdily a četlo se mi to pak hůře. Celým příběhem prostupuje motiv zimy a sněhu, který má symbolizovat křehkost lidského života a zároveň odkazovat na historické události. Po dočtení jsem byla dojmů a kniha ve mně něco zanechala, určitě ji můžu doporučit, ale spíš pro hloubavější čtenáře, kterým se líbí tento poetický jazyk.

Nejlepší kniha, kterou jsem v poslední době četla. :-)