Nikdy nezapomeň

Za mě...odpočinková četba. Rozjímání mladé ženy nad svým životem v době, kdy se ji rozpadl vztah, přišla o práci a nesplnil se jí ještě další vysněný čin. Cesta, kterou absolvovala, je určitě očisťující, jen se mi zdálo, že ve své chtěné samotě se na výpravě obklopuje úmyslně lidmi...přesto, že smyslem je samota. Pokračování příběhu po návratu z cesty mi připadalo už jen jako protahování agonie.

Knihu jsem zatím nečetla ale vyjádřím se ke kartičkám, které vyšly s knihou. Že budou kartičky Nikdy nezapomeň dobré, jsem předpokládala. Podobný koncept už tu máme a funguje velmi dobře. Ale, co je na nich, troufám si říct, výjimečného, jsou ty otázky na dětství. Často si povídáme, a o dětských letech nepadne ani slovo, a přitom tehdy nás tolik věcí formovalo a utvářelo to, kdo jsme teď. Tím, že se o tom bavíme, a tím, že otázky na kartičkách jsou velmi variabilní a nabízejí širokou paletu odpovědí, můžete jít při hře skutečně do hloubky. Když jsem je hrála poprvé, zapovídala jsem se se svým spoluhráčem až do sedmi do rána. Těším s kým dalším si budu povídat a hrát.