Odstíny mateřství

Díky bohu jsem máma, díky bohu jsem máma zdravých dětí. ( ťuk,ťuk), a díky bohu vyrůstají troufám si říct obklopeny láskou, pohodou, finančním dostatkem a lidmi, kteří je všichni milují. Teď jsme dostali dar, v podobě třetího dítka, které k nám přibude na přelomu léta a podzimu. Snad bude také zdravé, jako ty naše dvě veverky. Nejvíce mě oslovil příběh Pavlíny Němcové, tam jsem si i poplakala a nedokážu si tu šílenou bolest představit, prázdnotu a to všechno... plakala jsem při představě, že se nějaký muž takto chová k některé z mých holčiček... to bych ho vlastníma rukama, tak... však Vy víte co... a pak mě oslovil příběh někdejší Venduli Svobodové, dnes už se jmenuje jinak, ale odpusťte nepamatuji si jak, přestože je mi jako člověk vzdálená, to co se jí stalo je hrozné, nedovedu si představit představit tu bezmoc a nespravedlnost, kterou jistě cítila. Je to niterné, citlivé a je to zajímavý počin, přesto dávám hvězdy jen za tyto dva příběhy, protože zbytek pro mě byl spíše nezajímavý, nebo spíše takový ne na knihu, rodičovství každý bere jinak, proto, mě zajímají jen ty opravdu silné příběhy, protože jinak by to mělo zůstat věcí našeho soukromí. Děti to jednou můžou číst a i když se tam nevyskytuje nic špatného, myslím, že některé věci by si rodiče měli nechat pro sebe. A případně s dítětem sdílet až v úměrné věku a pouze za účelem ukázat mu, že není špatný rodič, že různé pocity jsou běžné a pomáhat v cestě za sebeprijetim v nové roli, což není lehké, ale myslím že by toto měli sdílet lidé jen sobě opravdu blízcí.

Být matkou je krásná věc. Bohužel někdy zasáhne osud a mateřství může procházet těžkou zkouškou. Autorka vyzpovídala několik osobností a rozhovory se dotýkají hned několika vážných témat. Jsou však také plné lásky a naděje. Mám moc ráda knihy rozhovorů a tato mi neskutečně sedla. Snad i díky tomu, že jsem sama matkou, se mě moc dotkla a já více prožívala jednotlivé příběhy zpovídaných žen a muže. Navíc hned úvodní slova mi vehnala slzy do očí a kapesníčky jsem potřebovala až do konce. Rozhovory jsou vilce upřímné a otevřené. Některé jsou velmi bolavé. Třeba hned ten první, s Pavlínou Němcovou. Velice silný příběh, pro mě nepředstavitelný. Ale i všechny ostatní mě oslovily a zasáhly. Skvělá kniha, kterou jsem nemohla odložit a i teď, několik dní po dočtení, cítím emoce, které ve mně vyvolala.