Pohádky bratří Grimmů - Märchen der Brüder Grimm

Co je pro tebe pohádka? Dobro zvítězí nad zlem? Má šťastný konec, všechno dobře dopadne? Ulehneš po ní v klidu do postele? A nebo ne? Nemá ti ukázat, jak to v životě chodí? Nepředávala se pohádka za starých časů za účelem zocelení, lapání po dechu v těch pravých částech příběhu, načerpání materiálu na ty správné sny a touhou hned ji předat někomu dalšímu? Původní pohádky, které bratři Grimmové sesbírali by dnešní dětské uši nejspíš nestrávily. Ale tvoje urči jo, dej si je. Tady tyto upravené “klasické pohádky nejsou doslovný přepis původních. Autoři se snažili být nejvěrnější ale i podle svého uvážení přidávali a ubírali. Jako já byla spokojena moc. Klasické pohádky jsem si četla i sama v první a druhé třídě pořád dokola, teď mám tu čest číst je našemu Štěpánovi. Tady u Grimmů je krásný pocit najednou mezi známými řádky nemít cenzuru, mít tam víc krve, zla, lekaček, nečekaných událostí a upřímně čekat, jestli ten šťastný konec a spravedlnost nastane. Protože to není samozřejmost. Pohádky mají být příprava na život a ten není vždycky růžový, tak by neměly být ani ony

Na túto knihu som sa celkom tešila, ale nenaplnila moje očakávania. Čakala som tie rozprávky až také hororové, naozaj pochmúrne a toho som sa nedočkala. Možno je to aj tým, že už ako dieťa som mala tie drsnejšie verzie, v ktorých si Popoluškine sestry odrezávali prsty a päty a aj celkovo som vyrástla na tých rozprávkach, ktoré sa dnes už deťom asi nečítajú :D (Dobšinského rozprávky, ruské rozprávky, Andersen...). Už hneď prvá rozprávka, Janko a Marienka, mi prišla taká istá ako som ju poznala aj predtým. Takým bonusom je akurát to, že naozaj niektoré rozprávky som nepoznala, prípadne som na nich úplne zabudla. Je tam jedna rozprávka, ktorá mi prišla naozaj krutá a to Bezručka. Ostatné mi prišla aj také neosobné, neviem, či je to samotnými rozprávkami alebo štýlom prerozprávania. Ale spracovanie knihy je veľmi pekné.