Šepot mrtvých

Nevím co přesně napsat, ale chvíli příběh zbožňujete, a potom chcete knihu odhodit, některé scény hodně divoké, další tajemství, no na knihu musíte mít náladu...

(Těmhle holkám to věřím mnohem víc než nějaký Amo Jones: I Need A Cowboy From Hell - Crucified Barbara) Začnu úryvkem: "Do hajzlu! Co musí holka udělat, aby si tady vrzla. No vážně, obklopuje mě desítka nejrajcovnějších mužských exemplářů - no, vlastně teď osm, protože dva jsou moji bratři - některé z nich už přitahuju..."..."Každýho z nás přitahuješ..."..."A ani si nemůžu vrznout. Můj bejvalej je ulhanej hajzl, moje rodina jsou nepříčetní šílenci, můj brácha..."..."nevlastní, jestli hodláš mluvit o mě..." Jako ten nevlastní bracha je mezi stehnama, jeden týpek zezadu a mluví se směrem k tomu třetímu, kdo dál přišel do místnosti (jo, to je ten druhej brácha). Jako chápete? Já jo, já chápu. Chápu, proč tolik lidí dá pět hvězdiček. Evidentně je to první scifi/fantasy série oněch lidiček. Ale zase to hází špatný stín na scifi/fantasy kvalitní literaturu (a s tím mám potom velkej problém). Ale co čekám od autorky z Nového Zélandu. Asi místním ten čistej vzduch dává zabrat. (No, snad byla poslední věta politicky korektní, teď jsou na to všichni nějak citlivý.) Chtěla jsem něco napsat o ději, ale nevím, kde co vyškrábnout. Kdybych měla napsat obsah, tak mi to moderátor smaže kvůli vulgaritám. A ten ostatní "děj", který je vlastně vata, aby si tam všichni mohli hrát se svejma...fuj, to nebudu psát. Tady a dnes ne, jdu si blinknout. A vždy si vzpomenu, jak u dílu bylo původně u žánrů, ne "pro ženy", ale "dívčí romány". Chce se mi blinknout znovu. Je to teda poslední díl? Děsí mě, že možná není. Vyřazená scéna byla...WTF. A na další stránce poděkuje svým dětem za inspiraci? WTF? No jo, pokud v posteli není míň lidí jak pět, kozel a tři koně, tak to není vončo. Vždyť říkám, Nový Zéland a jeho čerstvý vzduch ;)