Sníh, sauna, Suomi

Finsko je jedinečná země a turisté mířící do Skandinávie často volí dramatické Norsko, kdežto "rovné" Finsko je pod jejich úroveň.... díkybohu. Tím si zachovává svůj jedinečný ráz a většina hikerů jsou místní Finové tolik hrdí na svu přírodu (po právu). O knize jsem moc nevěděla, zaujala mě názvem a přebalem, takže sázka na nejistotu. Už v první kapitole jsem se zatetelila blahem při zjištění, že autorka žije v Severní Karélii ve městě Joensu, což je oblast, kterou jsem ve Finsku prozkoumávala jako první (a přímo v Joensu jsem se po týdnu putování o samotě v okolí jezer ocitla nečekaně v šoku na mezinárodním heavymetalovém festivale). A čtenářské - nebo možná toulavé či finské srdeční blaho pokračovalo. Vypisovala jsem si z knihy téměř všechna malebně znějící slova originální finštiny a vracela se k jejich významu (nepřekvapivě mě nejvíce oslovila část o přírodě). Samotná kniha je vtipně, zajímavě napsaná příjemným hovorovým stylem (četla jsem české vydání, což mě trochu mrzí, slovenštinu čtu velmi ráda). Autorčino zaměření a cítění přírody je mi velice blízké, nikoliv jižanské cítění, ale zimu ve Finsku jsem nezažila, takže kdo ví (a finské překapávané kafe taky miluji stejně jako samoobslužné kavárny, kde si člověk může hodiny bez vyrušení číst a dolévat "kahvi"). Velmi sympatické čtení, doporučuji.

Zajímavá mozaika střípků o životě ve Finsku.