Do rukou se mi dostala přímo od autorky tato e-kniha. Osm povídek, které jsou krátké, ale to jim neubírá na kvalitě. Jsou výstižné a některé vám vyrazí dech. Právě povídka Prokletá zbraň, která vypráví o jednom podivném dědictví, mi dech vyrazila. Po jejím přečtení jsem dlouho seděla a rozdýchávala to. K srdci mi přirostly nejvíce Ti, kterých se bojíme a Společnice. Jsou smutné a bohužel pravdivé. První povídka Buru byla z Palestiny. Muslimské země jsou mi blízké a něčím mě fascinují. Možná svou "jinakostí" a svým způsobem i exotikou. Připomněla mi jednu knihu z afrického prostředí o podivných adopcích. No a za mě nejsilnější byla ta, podle níž je kniha pojmenována. Toto téma se poslední dobou objevuje častěji a častěji. Můžu všem doporučit, opravdu každý si v knize najde to, co je mu blízké. A na čtení před spaním je to fajn, takové večerníčky pro dospělé. Styl psaní autorky je příjemný, dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Ale klidně bych příště uvítala trochu delší příběhy.