Tenhle pokoj se nedá sníst

Pro mě neuchopitelné, a vzrůstající agrese proti slovu syrový Děkuji uživatelce bokeh, Její příspěvek mi mnohé osvětlil.

Knížek s tématikou sexuálního zneužití dítěte sem četla až dost, dovolím si tvrdit. Ale žádná z nich nebyla takhle...strohá, úsporná, poetická, minimalistická a přesto extrémně silná a drtivá. Že se to celé odehrává během šesti let je jasné spíš z kontextu, než dramatického vývoje událostí. Celé je to...bez slz, přehnaně sladkých řečiček, rozlámaného dětského srdce, přemlouvání. O to hrůznějc celý příběh působí. Díky tomu tichému přihlížení, kterému jsme jako čtenáři vystaveni, díky přístupu hlavní hrdinky, která vše přijímá s takovou samozřejmostí jako kdyby si na veřejných sloupech na ulici četla program kina, díky mlčení okolí, které ví, ale jen klopí oči a skládá ruce do klína. Tenhle pokoj se nedá sníst je tichou a střípkovitou knížkou, která toho ale hodně říká. O něm, o ní, o společnosti...a vlastně i o nás, kteří ji čteme a se zatajeným dechem otáčíme stránku za stránkou.