Turbulentní vesmír

Tak tohle je opravdové obrovské zklamání. Než jsem se prokousal prvním odstavcem, musel jsem se třikrát vrátit. Chci lehkou zábavu, tak jak jsem u pana Žambocha zvyklí, ale tohle je humus. U druhé části nazvané "Vnitřní nepřítel" jsem to vzdal. Na straně 26 jsem zjistil, že 1 - Hlavní hrdina je blbec, 2 - Neustále musím "překládat" spousty výrazů, pro které by se našlo krásné české slovo 3 - Vůbec nechápu vo co tady jde a 4 - Nemám komu fandit. Tady je malá ukázka o čem, že to píšu: Přestal jsem si hrát s novými gatlingy a vrátil se k opětovnému zpřesňování simulace turbulentních dějů, k nimž dochází při letu kinetického torpéda hustou atmosférou. Cítil jsem, že za temnou clonou neeuklidovské fyziky existuje řád, který - kdyby se mi ho podařilo najít - by umožnil mým střelám na základě superaktivace udržet si supersonickou rychlost řádově déle, než odpovídalo standardnímu brzdění hustou atmosférou. Neustále jsem narážel na nějaká omezení a v kostce - nebavilo mě to. Jdu si raději přečíst nějakou knihu o fyzice nebo Padesát odstínů šedi.