Učit (se) příběhem

Příběh má zvláštní moc. Říká se, že pravda oděná do příběhu projde každými dveřmi. To je zřejmé i z věhlasu Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce. Komenský napsal mnoho kvalitních spisů, ale žádný nedosáhl takové obliby a didaktické účinnosti jako narativně-alegorický Labyrint. Otázka zní, v čem spočívá kouzlo narativní formy? V čem je jeho formativní síla? Co činí příběh (v tomto případě alegorický) didakticky funkční? Kniha předkládá některé odpovědi. Nejedná se o vyčerpávající pojednání narativu jako literárního fenoménu, ale spíše o interdisciplinární případovou studii, v níž je literární útvar (Komenského Labyrint) analyzován s didaktickými brýlemi na očích. Pedagogika ví, že příběhy fungují, ale obvykle se neptá proč. Tato studie usiluje o propojení těchto otázek, respektive chce přispět literárními postřehy do pedagogické diskuse ohledně efektivity příběhu jako didaktického prostředku. Jan Hábl (nar. 1975) je manžel, otec, pedagog, komeniolog a bratrský farář. Po studiích filozofie výchovy při University of Wales působil na Univerzitě v Hradci Králové. V současné době přednáší v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělávání na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. K jeho publikacím patří monografie Ultimate Human Goals in Comenius and Modern Pedagogy (2011), Lekce z lidskosti v životě a díle Jana Amose Komenského (2011). Je též autorem mnoha drobnějších studií, například Teaching Essentials through Parables (2007), Etika výchovná a nevýchovná. Otázky pedagogické prevence sociálně nežádoucích jevů (2010) a Vzdělání mravné a nemravné. Vztah poznání a ctnosti v Komenského pedagogice (2011).