Vděk

Vděk je pôsobivým a hlboko ľudským príbehom, ktorý núti čitateľa zamyslieť sa nad hodnotou slov, významom pamäti a tichou silou vďačnosti. Delphine de Vigan opäť dokázala, že má jedinečnú schopnosť zachytiť tie najkrehkejšie momenty ľudského života a pretaviť ich do literárneho diela, ktoré zanechá silný emocionálny odtlačok.

Umění ztrácet. Tato přímá paralela s Elizabeth Bishopovou mě zcela ohromila. Byl jsem dojatý, i když moje matka ke stáru ztrácela zcela jiné věci než Miška. Také já začínám počítat své ztráty. Je to přeci tak bolestné. Ale náš život si nesmíme nechat proklouznout mezi prsty. To je jasné poselství. Autorka napsala jednoduchou formou (zdánlivě vedoucí až ke komičnosti) příběh stárnoucí ženy a dává nám naději, že kolem jsou ještě lidé, kteří jsou ochotni pomoci. Příhoda s utajenými tabletkami na spaní má ohromující pointu. Když člověk trvá na své svobodě (alespoň tímto způsobem), zachová si alespoň pro sebe svoji důstojnost. Je to silný příběh a touha poděkovat za život. Ten přicházející se nazývá Naděje. A Naděje umírá přece až poslední...