Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
84%
(388 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
29.2.2020
42
Jednoduchá kosmická střílečka, napsaná tak, že i za velkou louží by mohli závidět. Ačkoli Jakub Mařík těží ze zaběhnutých modelů žánru, natolik dovedně pracuje s gradací děje a jazykovými prostředky, že se člověk ani nemá čas pozastavovat nad tím, že tohleto či támhleto zná možná odjinud. Prakticky od prvního řádku se ocitáme uprostřed nemilosrdného střetu dvou bitevních křižníků a těch dvě stě...
Jednoduchá kosmická střílečka, napsaná tak, že i za velkou louží by mohli závidět. Ačkoli Jakub Mařík těží ze zaběhnutých modelů žánru, natolik dovedně pracuje s...
Jednoduchá kosmická střílečka, napsaná tak, že i za velkou louží by mohli závidět. Ačkoli Jakub Mařík těží ze zaběhnutých modelů žánru, natolik dovedně pracuje s gradací děje a jazykovými prostředky, že se člověk ani nemá čas pozastavovat nad tím, že tohleto či támhleto zná možná odjinud. Prakticky od prvního řádku se ocitáme uprostřed nemilosrdného střetu dvou bitevních křižníků a těch dvě stě osmdesát stran textu se nevěnuje ničemu spletitějšímu, než jak se poražení (lidé) snaží zachránit počestnost před vítězi (korzáři). Pěkně tu přitom funguje vojenský humor i ostrá akce, aniž by to celé sklouzlo do laciné armádní agitky, v níž statečné zelené mozky vítězí nad ukrutánskou přesilou z východu. A i když dílčí zápletka staví na časovém presu, kdy se problém musí vyřešit tady a teď, protože jinak budou ze všech mrtvoly, pořád zbývá prostor na nenásilné rozehrání většího konfliktu v pozadí, jehož skutečný rozměr se projeví až v dalších románech. Snad se na ně nebude čekat příliš dlouho.
Číst více
Číst více
17.12.2021
25
Je to takové studené, technické scífíčko, které daleko více připomíná podrobný popis obsluhy robotického vysavače nejnovější generace než třeba Bradburyho, Tevise nebo, chcete-li, našeho Hetešu.
Psychologie: nula, humor: nula, střílení: skoro pořád, technický popis čehokoli: skoro pořád, existenciální nadstavba: nula, vývoj charakterů: nula… – a tak bychom mohli pokračovat. Navíc křivka dynamiky...
Je to takové studené, technické scífíčko, které daleko více připomíná podrobný popis obsluhy robotického vysavače nejnovější generace než třeba Bradburyho, Tevise...
Je to takové studené, technické scífíčko, které daleko více připomíná podrobný popis obsluhy robotického vysavače nejnovější generace než třeba Bradburyho, Tevise nebo, chcete-li, našeho Hetešu.
Psychologie: nula, humor: nula, střílení: skoro pořád, technický popis čehokoli: skoro pořád, existenciální nadstavba: nula, vývoj charakterů: nula… – a tak bychom mohli pokračovat. Navíc křivka dynamiky vyprávění si po celou dobu tvrdošíjně uchovává monotónní podobu vodorovné přímky. A při závěrečném, velkolepém ratata-finále, které zabírá čtvrtinu knihy, jsem bez nadsázky zíval nudou.
Nechci být kousavý, ale při čtení jsem si několikrát vzpomněl na prastarou píseň Viktora Sodomy "My máme parní stroj" – respektive na ten vtipný recitativ:
…spusťte stroj! …přidejte více vody!
…zvyšte otáčky z maxima na minimum!
…zapněte furtošlap funebrálního perygea!
Provedu…
Vypustím kontrolního chrousta…
Takže sorry, Jakube, tohle nebyla moje parketa, do dalších dílů už nepůjdu.
Dvě hvězdičky za snahu a za ten nápad s mozkovým implantátem.
Číst více
Číst více