Novela vypráví o psychické poruše jednoho učitele. O rozdvojené osobnosti, kdy má v hlavě "přítele", který mu radí, co má dělat. Zároveň má panický strach ze všech virů a bakterií, problémy s usínáním, zvládnutí vyučování, když děti křičí a do toho má v hlavě další osobu, která mu přivozuje úzkost. Má kamarádku Elišku, která ho chápe. Sama má totiž úzkosti. Chápe ho, protože má nejspíš podobný problém. Jejich společný oběd nedopadne moc dobře. Ani vyučování ve škole už není dobré. Učitel musí druhého v hlavě poslouchat na slovo a tím se chová nepřípustně. Jedno vyučování byl pro žáky cool, protože měl zvláštní projekt, učení za tmy, nevěděli, že to původně mělo jiný důvod. Jeho život se mu rozpadá pod rukama, ve světlých chvílích si uvědomuje návštěvu lékaře. Styl psaní mi vyhovoval, myšlenky a mluvení s tím druhým bylo skvělý. Ale já potřebuji víc toho nimrání se v problému. Popsané situace ve škole, v obchodě, s Eliškou. Pohled ostatních na takového člověka v běžných situacích v životě, protože to musí vypadat zvláštně a určitě se s takovými lidmi setkáváme, aniž bychom o tom věděli. Líbil by se mi pohled ostatních lidí z více stran.

Krátká, ale úderná kniha! Splnila vše, co slibovala! A to – vyprávění o duševním onemocnění přístupnou a zábavnou formou. Petr je učitel a trpí obsedantně-kompulzivní poruchou – u nás spíše více známa jako OCD. Já se přiznám, že jsem si knihu přečetla ze zvědavosti, protože jsem si myslela, že touto poruchou také trpím, ale zjistila jsem, že jsem oproti Petrovi naprosto slabý kousek. Tohle si zkrátka musíte přečíst, abyste aspoň trochu pochopili ty vetřelce v našich hlavách. Děkuji a těším se, až autor napíše něco dalšího třeba i delšího. :-)