Výdaje Pouze u daní z příjmů má poplatník jedinečnou možnost aktivně ovlivnit její výši a případně se jí zcela vyhnout. A to v principu třemi způsoby její eliminace: - minimalizaci zdanitelných příjmů, - nezdanitelnými částmi a odečitatelnými položkami, - maximalizaci výdajů (nákladů). Daňové výdaje (§ 24 ZDP) - Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou uvedeny v § 24. Daňových výdajů je celá řada - například nájemné, odpisy, zůstatková cena hmotného majetku, pojistné hrazené zaměstnavatelem, výdaje na pracovní cesty a další. Vyjmenování daňových výdajů je podstatně rozsáhlejší než nedaňových. Důležité však je, že daňové výdaje je nutno prokázat účetními doklady. Nedaňové výdaje (§ 25 ZDP) - Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje (náklady) uvedené v § 25. Mzdy Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci. Týká se všech pracovněprávních vztahů - pracovních poměrů a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Základní právní úprava minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je obsažena v § 111 a § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Výši základní sazby minimální mzdy, podmínky pro její poskytování a výši sazeb zaručené mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2021 zvýšila základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z 14 600 Kč na 15 200 Kč, tj. o 600 Kč a dosáhla tak na 42,4 % průměrné mzdy. Základní hodinovou sazbu zvyšuje z 87,30 Kč na 90,50 Kč. Navrhované zvýšení minimální mzdy o 600 Kč by mělo zajistit vzhledem k v současnosti prognózovanému nárůstu průměrné mzdy v roce 2021 dosažení podílu 42,4 %.