Epištoly o elitách a lidu

Grafomanům se většinou vyhýbám uctivým obloukem, takže až tohle sociologicko-historické fušování bylo mým prvním zářezem u pana Vondrušky. A nedopadlo to úplně špatně. Je docela osvěžující přečíst si takový manifest vyššího plebejského, politicky nekorektního a správně tendenčního myšlení, které se v současnosti docela často objevuje, např. u pánů Zemana, Kurase (zde stále doufám, že jen dočasně) nebo Vlka. Ne že bych s panem Vondruškou občas nesouhlasil, naopak, mnoho jeho názorů je realistických. Přesto však mám na elity i na lid trochu vyšší nároky, a plebejské myšlení "elit" mě irituje, a plebejský "mindset" lidu sice respektuji, ale netěší mě. Podle mě by skutečné elity měly působit na tah ve směru, který se v angličtině příhodně nazývá "upwards", a lid zase jako těžiště, které se sice opožděně a instinktivně, ale přece jenom pohybuje správným směrem. Pokud se však idealistická část "elit" vznáší někde mimo chápání lidu, plebejské "elity" si libují v podbízení se lidu a v jeho zlomyslném a manipulačním využívání ke svým často nízkým až ubohým mocenským cílům, a lid se točí dokolečka jako na kolotoči a ne a ne vzlétnout, tak je tu něco na demokracii špatně. Nicméně karmu tu tvoříme všichni, a za čas uvidíme, jaké budou její důsledky. (Tak mě napadá, nezačíná mít pan Vondruška politické sklony? Tendenční, populární, a volitelné názory na to má...)

Nenapadá mě příhodnější slovo než: solidnost. Opět solidní, věcný, pragmatický a last but not least čtivý Vondruška. K schaccovi mě napadá drobná myšlenka: možná nám schacco potřeboval ukázat, jak přemýšlí do hloubky, tak ať to napíše sám. A dokáže, že po přepsání, rozšíření a prohloubení to bude ještě někdo číst. Každý holt není Kara-Murza.