Dějiny násilí

Někdy si říkám, že je toho na jednoho člověka až příliš. Po traumatickém dětství, další děsivá událost. Kolik toho člověk ještě unese? Ten kluk je nesmírně silný. Některé by to zničilo. Autor nás zahrnuje svými dojmy, slovy...Jen je to všechno jaksi studené.Odtažité. Jako by ztratil všechny emoce...

"Made Up Smile - Dream State" Ona už ta první kniha byla dost náročná. Ale Dějiny násilí jsou další stupeň. Jde o to (podle mě ne úplně primárně), co se stalo, ale spíše o následky (ty jsou vždy horší). Ale jde i o to, jak je kniha napsaná. Protože to bylo stejně náročné na emoce jako její obsah (pokud někoho napadne, že je to prvoplánová žďímárna emocí, je pro mě hlupák). A hlavně ty různé pohledy na a po. Protože autor prostě umí. Jeho výběr slov a veškeré obraty jsou perfektní. Ale nebudu lhát, naprosto chápu, proč tady ještě není žádný komentář, i mě dělalo problém napsat tohle "cosi". Buď to procítíte nebo vám to bude jedno. Jenom dodám, že jsem knihu musela proložit něčím veselejší a s pauzama. Každej, kdo četl, ví, proč to nešlo... Ale stejně lidi nikdy nepřestanu obdivovat. Když zvládnou o podobných věcech napsat. A bylo by hezké, kdyby lidé neměli materiál na psaní podobných knih. Ale...lidi jsou lidi...a tak...