Bohatý táta, chudý táta

Optimistická kniha pozitivního nazírání na problém vaší chudoby a jejich bohatství. Jde to. Jde to být jako oni. Nemastní neslaní a tak krásně tržně zrůdní. Pan Kiyosaki se vtělil do slov a káže o odvaze, o účetnictví, o obrázcích. Káže o závadném a ještě závadnějším otci. Píše o své vlastní cestě za přilepeným úsměvem k tváři. Píše o úskalích přejedeného žaludku. Píše o trapnosti chudoby. Jen se chlapče uč být šelmou, bude se ti to v životě hodit. Jen jedna věc mě u těch financí zaráží. A to je jejich očividná nevyčerpatelnost. Kiyosaki říká, že každý z nás otroků může být jako on, bohatý. Dejme si příklad. Před vámi leží pět prázdných litrových sklenic. K dispozici máte jeden litr vody. Zadání: rozdělte vodu do pěti prázdných. Dle Kiyosakiho se má litr nalít do jedné sklenice a zbylé nechat prázdné. Dle zdravého úsudku se má voda rozdělit na pět stejných částí. Kiysakiho kniha je velmi názorna výuka sobectví, ne finanční gramotnosti. A sobectví je jedním z prvních zákonů satanismu. Jsi ty, nikdo jiný. Jsi jen ty, ostatní jsou tu jen od toho, abys z nich vytáhl, co to dá. Já i Kristus, my oba bychom z toho blili. Byli jsme, jakožto lidstvo, trápeni mnoha sektami. Blázny, kteří věří. Nyní k tomu přibyla další sekta, protentokrát finanční. Guruem je Kiyosaki. Obětí jsme my všichni. Proč se všichni snaží být sobečtí? Copak lidstvo dosáhne štěstí, když bude šťastný jeden člověk? Slovo já je velmi ošemetné.

Už je to drahno let, kdy se mi tato kniha dostala do rukou. Tenkrát mi ji přinesl strýc - podnikatel, který byl v naší rodině vždy předkládán jako vzor úspěšného a morálně vyspělého člověka. Dneska se rozvádí a svým rodičům (mým prarodičům) pomáhá odírat další generace stylem "po nás potopa". O budoucnosti svých tří dětí rozhoduje direktivní technikou a vymýváním mozků jako třeba Kiyosaki při svých přednáškách s nuceným potleskem. Ano, byla to první kniha o penězích a osobním rozvoji, jakou jsem kdy v životě přečetl a doteď si pamatuji ty dobré věci jako "krysí závod" zaměstnanců, nízké daně podnikatelských subjektů, odpisy, pobídky, státní dotace anebo rozdíl mezi reálnými pasivy a aktivy z pohledu financování. Na druhé straně tady Kiyosaki hraje právě s věcmi, které nelze uplatnit v ČR a už tak nějak od začátku počítá, že máte u sebe kopu peněz a za sebou spoustu sponzorů a investorů. Je víceméně hodně útočný a už nepočítá s tím, že člověk, který nevyrůstal v zázemí vyšší třídy, většinou musí začít od píky, neboli od živnosti a postupně si osvojit funanční gramotnost, píly a podnikatelské návyky, aby mohl založit větší podnik či ten stávající s přibývajícími zkušenostmi nechat, rozšířit a případně prodat. Teprve poté, a většinou je to až v pozdější fázi života (40 a více let) se člověk může vrhnout na investování a donutit své peníze, aby dělaly další peníze. Však i sám autor první knihu o investicích napsal až v padesáti. Nevím, jak ke svému jmení přišel Robert Kiyosaki, ani nevím, kolik mu tenhle business v podobě příruček a her vynesl (určitě bude počítáno v milionech), ale zřejmě si myslí, že lze prolomit ono heslo: "Z hovna bič neupleteš." Ne, opravdu to nelze.