Magie pro každého

Praha je magické město a ta magie vás může zabít. V tom lepším případě. Čekal jsem s touto sérií na poslední knihu. Nemám moc rád, když se do něčeho pustím, dočtu několik knih a pak musím neustále čekat na další příběh. Věděl jsem, že knih v této řadě bude dvanáct a tak jsem počkal, až je budu mít v knihovně všechny. A je to tady. Teď si to můžu vychutnat bez přestávek. Hlavní hrdina Felix Jonáš je celkem borec, jeho tým je snad ten nejnepravděpodobnější guláš osobností, kdy má každá postava své jedinečné schopnosti. Jiří Pavlovský v příběhu používá humor, ironii, nezachází do nudných pasáží, příběh stále postupuje a každá postava má skoro stejný čas na svůj příběh. Vzniká tak škála dobrodružných situací, hororových lekaček, vtipných scének a povedených hlášek. CITÁT - Špenát je čert! V příběhu nesmí chybět pivo, tramvaje a hlavně celá Praha se svou magičností. Známé i méně známe ulice a uličky, duchové, upíři, démoni, psychopati, nekrofilové a to mluvím jen o těch hodných. Ti pak bojují proti ještě mnohem horším. Malá ochutnávka: Připoutaného Felixe udeřila střecha vozu do hlavy a vůz zaplavily stovky jiskřiček. Rozdrcený vůz klouzal po vozovce směrem ke kolejím. Tramvaj číslo 22 jela právě včas...... Při nedávném přečtení série JFK, až do zatím poslední knihy, jsem si zvykl na krátkou stopu cca 200 stran. A protože to vím, beru si s sebou ven rovnou dvě knihy. Tuto jsem přečetl asi za jeden a půl dne. Naštěstí jsem si prosíravě vzal druhý díl a hned se do něj pustil. Kdo má rád sérii Johna Francise Kováře, ten si určitě oblíbí i Kladivo na čaroděje. Je to trochu z jiného soudku, magie je tu převažující a zatím není příběh vtlačován do jiných dimenzí a časových os. Doufám, že to tak zůstane. CITÁT - Problém s magií je, že magie není zcela logická. Vybral jsem opět několik citátů a začaroval jsem je panu Pavlovskému do profilu. Pokračování příště...........

„Co se mi líbí na Praze, že ať jdeš kam jdeš, pokaždý narazíš na nějakýho magora. Člověk tu dobře splyne s davem.“ Parádní kombinace okultní detektivky, svérázného hororu a nekorektního humoru aneb Copak se stane, když osud světa přejde do rukou skupinky asociálních jedinců. Naprosto bez uzardění přiznávám, že jsem téhle sérii podlehl od prvního okamžiku, kdy se mi dostala do rukou. Na české poměry velmi netradiční a v rámci zahraniční produkce jednoznačně konkurenceschopná. Dvousetstránkovému rozsahu nechybí akce, vtip ani atmosféra, přičemž zápletka se drží v mantinelech uzavřeného románu. Čtveřici hrdinů přitom nelze jinak než zbožňovat, tedy v případě, že máte slabost pro pokleslé žánry, ve kterých se pro ránu kladivem nechodí daleko. Jiřímu Pavlovskému se musí přiznat jedno - i přes zběsilé tempo se nenechává strhnout vlastním egem a s nadhledem profesionálního šílence vykresluje svět v barvách důvěrně známých, i když často záměrně neviděných. Tahle magie je skutečně pro každého.