Spolu a každý zvlášť

Opět jsem četla tématicky a ne schválně. Teď v době nemoci, ale naštěstí jen nachlazení . K povídkám všeobecně: Vtipné, krátké i dlouhé příběhy o tom jak nejen v Americe odkud zřejmě autoři čerpali náměty ze svých okolí a prostředí, ale po celém světě vnímají teenageři to, co ještě nezmizelo z televizí a novin. Lockdown, Covid, pandemie a podobná slova.. jsou to ale také příběhy lásky v ne zrovna šťastné době, vyznání lesbiček a gayů, ale jde třeba o romantiku kluka a holky na balkónech s rozestupem :)

Zajímalo mě, jak se pro mě neznámí autoři vypořádají s tématem "romantika v době covidové". Už dlouho jsem nepobývala ve světě young adult, ale po této návštěvě nemám pocit, že bych o něco přicházela. Nesmírně naivní. Neautentické. Nevytěžené. Přeslazené... Troufám si tvrdit, že tohle není svět dnešních teenagerů. Jsou to jen pohádky, které jim někdo napsal, ale nikdo jim neuvěří. Jen jeden jediný příběh mě zaujal. Řekla bych až dojal, a to ten od Sajni Patelové - JEDNOU... Povídky s LGBT tematikou jsem ani nerozečítala, takže je nemohu hodnotit... Těch zbylých šest povídek jsem prolétla za večer a jsem ráda, že jsem té knize nevěnovala víc času. Young adult literatuře určitě ještě šanci dám, ale tento počin se za mě zásadně nepovedl. Měl mladým lidem nabídnout jakési souznění s problémy, které jim vtrhly do života spolu s covidem, dát jim pocit, že nejsou samy, kdo se hněvá, strachuje a distancuje. Ale místo toho jen posloucháte, jak postavy plkají o hloupostech, připomínají spíše děti a jsou vám bytostně vzdálení. Nedoporučuji.