Jak prohrát maraton

Je to krasny pocit zjistit, ze nejsem jediny kdo zkusil trenovat behani a vubec se mu to nelibilo :-) Knizka je to utlounka, presto ma vice vtipu nez cokoliv co jsem posledni dobou cetl. Snad krome i trochu pribuzne knihy "Simpsonovi a jejich matematická tajemství", ta se mi taky hodne libila a byla misty velmi vtipna. Ale vratim se k navodu jak prohrat maraton. Autoruv pristup k popisu jeho zazitku z trenovani na maraton a popis vlastniho zavodu je naprosto civilni, je to pohled nekoho kdo behani nepropadl z duvodu jakesi iracionalni euforie, ale proste a jednodusse si to oddrel se vsim vsudy, za coz sklizi me uznani. Lidi co znam a behaji tak behaji radi a jejich pristup je temer az nabozny, coz jako ateista nemuzu pochopit. V knize se na cely ten soucasny behaci boom a business kolem toho vseho podivate spise s nadhledem a pritom na zaklade vlastnich autorovych zkusenosti. Autor se snazi tak demotivovat a cele to shazovat az je to paradoxne vlastne svym zpusobem motivacni, jak autor pise, ze kdyz to dokazal on tak to dokaze kazdy :-)

Já, jakožto hobík, a zatím (zřejmě nikdy) určitě neschopna uběhnout maraton, jsem se bavila. Určitě to nepochopí nikdo, kdo se v tom prostředí nepohybuje a tudíž chápu, že to považuje za zbytečnou ztrátu času. Naopak přesně znám ty bězce, kt. se nedokážou bavit o ničem jiném, než o objemech a jak dali desítku v průměru za 4:30, a ví o svých botách víc, než o vlastních dětech....Ty by tato kniha urazila. Autor si dělá srandu naprosto ze všeho, a já se válím smíchy na každé stránce. Ztotožňuji se s ním a mluví mi z duše. Mám pocit telepatie :-) Ze závodů mám nejradši fotky, kde vypadám (někdy) fakt dobře :-) Nikdo už neví, že jsem doběhla, když už sundávali fáborky. Nezhubla jsem ani deko, naopak, a nikdy už neběžela rychleji než první 5ku... Za mě plný počet bodů a jsem ráda, že ji vlastním (krásný dárek, děkuji), a budu se k ní vracet, když mi bude smutno. A zaběhat si půjdu. Vtipné animace!