Odyssey One 3: Domovský svět

Teda to bylo něco. Ke konci jsem se už vůbec nemohl odtrhnout a skončil v půl druhé ráno. Ještě, že je dnes sobota. Některé "technické" popisy jsou stále ad absurdum a asi by se čtenář bez nich obešel, ale budiž. Líbí se mi takhle vystavěný děj, kdy je lidstvo sice evidentně zaostalejší, ale neskonale ničivější. Z Westona se stává brilantní taktik, který si dělá co chce, ale který dokáže vést bitvu nejen z pozice kapitána jedné lodi, ale i z pozice velitele celé pozemské obrany. Trochu jsem se obával priminských lodí ve Sluneční soustavě a jejich chtivosti nové technologie. Ona kudla do zad v nejnevhodnější okamžik, ta tam stále při čtení visela jako ta pověstná kudla Damoklova. Naštěstí se tak nestalo, ale že by nějak zvláště pomohli, to tedy ne. Velmi, ale velmi je zajímavá myšlenka s Gaiou, tedy jakousi matkou planetou. Zřejmě ekvivalent oné priminské Centrály. Tento prvek je velmi nevyzpytatelný. Buď tím autor příští (a poslední?) knihu totálně zazdí nebo to může být linka, která to vše posune do čtenářského nebe (nebo kosmu). Ale zatím ukazuje, že umí a tak jsem optimistou a těším se na únor 2024, kdy má další díl vyjít.

Drasinové při sledování čínské lodi dorazili až k zemi. Příběh popisuje obranu našeho světa. Děj je průměrně zajímavý. Škoda, že se autor nedokáže ve svém slovním projevu více odvázat, trochu přitvrdit, přidat vulgaritu, slovní hříčku, vtip. Dávám tři a půl bodu.