Kdosi buší na dveře

Hakane, ty liško podšitá, je to apríl, nebo zkouška věrnosti tvých čtenářů?! A že já patřím k nejvěrnějším a humor mám ráda celoročně! Sedmnáctkrát jsem ti dala pět hvězd, výjimečně čtyři - a ty na mě takhle? Vysvětlím: - není to detektivka, o vyšetřování se dočtete jenom nepatrně - na inspektora Junga ani na kohokoliv dalšího z týmu Van Veeterena se tedy netěšte; Jung tam je, ale pro srandu králíkům - místo toho čtete a čtete a čtete o duševních pochodech postav, jež pak nějak vyústí; proč zrovna tak, to se dozvíte, nebo taky ne - není to román, ale nesouvisející příběhy, spojené pofidérně tím, co naznačuje anotace - jedna hvězda za to, že jsem jednou (jednou!) zkřivila jeden (jeden!) koutek úst v úsměvu nad celkem zdařilou - rozumějte trefnou a vtipnou - větou, jakých bylo dřív (obzvlášť ve vanveeterenovské sérii) jako ve Švédsku autorů detektivek - druhá hvězda za to, že to asi opravdu napsal můj nejmilovanější Hakan Nesser, jemuž věrná zůstanu, protože tahle knížka možná má nějaké vysvětlení, které já zatím nejsem schopna rozklíčovat. Zanedlouho se tady objeví další komentáře od jeho příznivců a ty mi možná otevřou oči. Jsem napnutá, trochu víc než u téhle "detektivky", jestli v komentáři vydrží to členění do bodů, které mizí, jen co vytáhnu paty. :-(

Tak na moje dveře znovu zaklepal Hakan Nesser .... a já si se zájmem přečetla tři jeho povídky - Obdiv, Pokání a Kdosi buší na dveře .... Jsou to psychologické náhledy do příčinnosti zločinu .... na morálku a lidské svědomí .... Popsané postavy se v soukolí života dostávají na nejasnou cestu .... a snaží se najít správné řešení .... Já jsem si s nimi užila tajemné stopy - i rozluštění .... Autor má svůj rukopis a já ho čtu ráda.