Bellanteriové

Bellanteriové jsou speciální vojenskou jednotkou, která má pro krále plnit zvláštní úkoly. Zní vám to povědomě? Pokud jste četli Hraničářova učně, tak tato kniha je odpovědí na to, jak by to vypadalo, kdyby si Halt nevzal do učení Willa, ale třeba Jenny. Nejprve bych ráda vyzdvihla věci, které se mi líbily: POPIS PROSTŘEDÍ - Autorka opravdu hezky a bez zbytečné omáčky dokázala popsat lokace, ve kterých jsme se pohybovali. Tudíž mi nijak nevadilo, že ke knize nebyla mapa. POČET POSTAV - Vedle hlavních postav se v příběhu objevuje mnoho vedlejších postav. I přesto, že s nimi nestrávíme tolik času, tak jsou své a zapamatovatelné. ČTIVOST - Tím, že jsou kapitoly poměrně krátké, tak čtenář nemá šanci knihu odložit. ZMĚNA VYPRAVĚČE - Ke svižnému tempu napomáhá i to, že autorka střídá úhel pohledu. Je opravdu zajímavé vnímat jednu situaci 3x jinak. MYŠLENKA DRUHÉ ŠANCE - Tento motiv prostupuje celou knihou a zejména na konci knihy čtenáře rozcítí. Během čtení jsem narazila i na několik minusů, které mi zážitek ze čtení kazilo: CHOVÁNÍ POSTAV - Jejich jednání (tady občas logika dost pokulhávala), myšlenkové pochody a reakce začnou čtenáře brzy unavovat. Zejména Arwin a Lik se chovají jako dvě přecitlivělé kvočny. ZÁPLETKA - Ve výsledku si nejsem jistá, co přesně bylo tím hlavním tahounem, co mělo čtenáři vyrazit dech. Tím jak mezi akčními scénami bylo mnoho nezajímavé vaty, tak si nejsem jistá, co mělo být tím WOW okamžikem, který čtenáři vyrazí dech. Vše bylo moc předvídatelné. NEKONEČNÉ TRÉNOVÁNÍ - Toto je něco, co mi prvních pár kapitol nevadilo. Dává smysl, že dívka musí projít tréninkem. Ale to, jak je stráááášně talentovaná a vše jí záhy jde je hrozným klišé. Kdyby tento aspekt byl mnohem více zpracován jako v Hraničáři, tak by to příběhu prospělo. ZPRACOVÁNÍ KNIHY - Knize by slušel malinko jiný formát. Tím, že má poměrně velký počet stran, tak se o nějakém čtenářském komfortu bavit nemůžeme. Shrnuto, podtrženo... Vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu, tak to nebylo špatné. Máme zde zajímavé postavy, vtipné hlášky, detailní popisy, myšlenky a emoce, hezkou ideu druhé šance... ALE... kniha je jedno velké něco, kterému prostě NĚCO CHYBÍ. Pokud v budoucnu vyjde pokračování, tak doufám, že to už nebude taková telenovela, ale příběh dostojí svému názvu a dojde na nějaké zajímavé úkoly pro Bellanterie...

Jestli patříte mezi fanoušky Hraničářova učně, tato kniha by mohla být čtením přesně pro vás. Šestnáctiletá Kella přišla o rodinu a snaží se uživit, jak se dá. Když se připlete do cesty vojákům, jednomu z nich neuniknou její předpoklady, a proto se rozhodne naverbovat ji do jednotky Bellanteriů, elitních bojovníků, kterou právě zakládá. Opravdu to připomíná Hraničářova učně, že? A těch podobností je v knize víc, mnohem víc, a některé jsou až tak očividné, že asi ani nemohou být náhoda, nicméně pokud si chcete knihu užít, spíš to vyvolá příjemný hřejivý pocit nostalgickému návratu k HU, jen trochu jinak. Zároveň se v knize nezapře ani vliv Michaely Burdové, ať už u jmen některých postav nebo v celkovém přístupu k textu a vyprávění. Příběh má vcelku pomalejší tempo, to se však nemusí promítnout v délce čtení, poněvadž stránky ubíhají snadno pod rukama a pomáhají tomu někdy i hodně krátké kapitoly. Kniha je hodně dějová, ale zároveň se můžete těšit na hodně detailní popisy bojových postupů a scén, nejen díky tomu, že nemalá část příběhu je věnovaná bojovému výcviku, kterým Kella prochází, a který se autorce daří udržet, aby nebyl monotónní a neustále ho něčím obměňuje. Samozřejmě se ale také můžete těšit na spoustu jiných dějů a scén, nejen na výcvik, nebojte! Postavy se autorce podařilo napsat tak, že jsem příběh prožívala s nimi. Můžou se sice zdát až moc dobří a dokonalí, ale mají i své špatné vlastnosti (i kdyby třeba málo) a dělají chyby, nejvíc asi Kella, což však vzhledem k ději funguje. Kella, Arwin, Lik a Serra tvoří pevný základ příběhu, na němž autorka vystavěla silná pouta, která se postupně vyvinula. Víceméně už od přečtení anotace jsem čekala i romantickou linku, nebo alespoň její náznak, ani v tomto kniha nezklamala, nicméně tady mi úplně nesedla. Ano, některé scény v knize mohou působit zdlouhavě nebo že se opakují, nicméně za většinou z nich se ukrývají i další významy a musím říct, že jsem se u knihy vůbec nenudila. Autorka mě navíc velmi mile překvapila stylem psaní, který je plynulý, příjemný, nepůsobí strojeně, zachovává si v průběhu knihy stejný tó. Občas se objevila trošku krkolomější formulace nebo chybějící čárka, ale bylo jich opravdu minimum. Bellanteriové mě opravdu velmi mile překvapili, třebaže kvůli těmto drobnůstkám a hodně velké podobnosti s Hraničářovým učněm nemůžu dát maximální hodnocení, ale jsem hodně nadšená a myslím, že kniha si pozornost rozhodně zaslouží. Autorka to navíc navlékla tak, že knihu můžete číst jako standalone, ale také si ponechala zadní dvířka umožňující jí se ke světu a příběhu vrátit, a pokud budou mít Bellanteriové pokračování, určitě si ho nenechám ujít.