Jako z románu

Tak trošku rozpačitý románek z vysoké školy. Neměla jsem vysoká očekávání, to ne (mrkla jsem se na recenze a komentáře), ale stejně musím potvrdit, že tomuto příběhu prostě něco chybí. Na první pohled vypadá zápletka náramně - introverní knihomolka a sexy kapitán basketbalového týmu se potkají v knihovně - ale nějak se autorce nedařilo dodat příběhu trochu napětí, nějaké grády a něco, na co se těšit. Byť se celou knihou prolíná téma "poučím se z románků, které čtu", za mne bylo velmi rušivé neustálé srovnávání života hrdinky se zápletkami z knih. Byly chvíle, kdy se to tam fakt nehodilo. A ač oceňuji autorčinu snahu o realističnost rozhovorů a určitou neohrabanost a rozpaky, působilo to celé tak, že k sobě ty postavy prostě nepatří a že si nerozumí. A jejich postelové interakce byly, no, spíš takové trapné a rozpačité, myslím, že dvě takové postavy, jak se je snažila autorka popsat, by na všechno šly reálně pozvolněji. Příběhu jsem prostě moc nevěřila, něco mu chybělo, nicméně na zabavení na jeden večer to ušlo.

Jednoznačně je to YA. A pokud k tomu tak přistupujeme, tak relativně ok. Bohužel kniha nějak extra nezaujme. Příběh má sice nápad, ale přijde mi nevyužit. Je to takové ploché, bez emocí, které by se mě dotkly. Vše jednoduše plyne, bez zásadního zakolísání se vyřeší. Najednou jsou naši vysokoškoláci oduševnělí a lusknutím prstů si uvědomí chybu. Nápad ano, ale nedotažené. Je to jak na půl plynu. Škoda. Za mě z toho šlo vytěžit více.