Možná teď

Kdyby mi bylo dvacet let, tak super. Zřejmě jsem na tohle už stará :-D . Tolik přecukrovaní mezi Sydney a Ridgem bylo na mě prostě moc, Bridgett nesympatická postava a Warren ušel. Začátek vypadal dost dobře, těšila jsem se linku Maggie vs. Jake. Jen tam bylo více Sydney s Ridgem. Spisovatelka chtěla spíše víc poukázat na vývoj mezi současným vztahem a starání se o nemocného člověka z bývalého vztahu a jak se s tím vyrovnávají jejich protějšky. I to se v životě stává. Nicméně dávám 4* , kniha se čte svižně.

Člověk někdy musí dát na první místo sám sebe. Když nežijete tím nejlepším způsobem sami pro sebe, pak za sebe nemůžete to nejlepší vydat pro blízké. Když nenávidíte sami sebe a jste sami, problém spočívá v tom, že nemáte nikoho, kdo by vám připomněl vaše dobré vlastnosti. Potom se nenávidíte víc a víc, až začnete všechno ve svém životě i sobě sabotovat. Na omluvy by nemělo docházet na základě reakce toho, komu bylo ukřivděno. Ale kvůli křivdě samotné. Život bychom neměli stavět na tom, jak může skončit. Měli bychom ho stavět na zkušenostech, které ke konci vedou. Žít v průměrnosti znamená životem plýtvat. Velmi si líbilo kamarádství a oddanost, kterou mezi sebou měli. Ale některé postavy mi lezly na nervy.