A jako Antarktida Pohled z druhé strany

Zajímavosti o jednom z chladných neobydlených kontinentů. Co tam žije nebo nežije, jestli se tam dá bavit s medvědy (pokud neskočíme jejich obědem :)) nebo kdo se na něj dostal jako první. Téma hodici se na tohle období, krásná kniha.

Nedá mi to - nechat si zápisek jen ve svém deníčku. Překrásně vypravenou knihu o Antarktidě jsem koupila dětem do školky na přání. Pak nám školku zavřeli, tak jsme si knihu nejdřív přečetli s dětmi doma - před spaním na pokračování. Knihu napsal a nakreslil člověk Antarktidou mocně inspirovaný a snad až fascinovaný. Obsahuje jak věcná fakta o dobývání tohoto nejstudenějšího, největrnějšího a nejvyššího kontinentu, fakta o minulosti i současnosti, o antarktické přírodě, tak i přehršel myšlenek spojených s lidskou odvahou, touhou, soutěživostí, odolností, strachem a nerozvážností. Autor se sám do Antarktidy podíval, dokonce i se svými dětmi, i tato zkušenost je v knize zmíněna. Stejně jako informace o Antarktické smlouvě podepsané 1. 12. 1959. Víte například, že: - teplota se v zimních měsících na Antarktidě pohybuje mezi -40 a -70 st. C - nejnižší teplotu naměřili na ruské stanici Vostok 21. 7. 1983 a byla - 89 st. C - Nor Roald Amundsen dobyl jižní pól 14. 12. 1911 - Brit Robert Falcon Scott se z výpravy k jižnímu pólu nevrátil, zahynul ve stanu 29. - 30. 3. 1912, pouhých pár kilometrů od stanice plné zásob - tuleň Weddellův vydrží pod vodou až 80 minut - tučňák císařský se dožívá až 50 let - zpěv plejtváka obrovského je slyšet až 800 km daleko - želvuška může být zmrzlá v ledu třeba i 30 let a přežije - Antarktická smlouva platí jen do roku 2048 (jak daleko se to zdálo v době jejího uzavírání) ??? A ještě doslovně: str. 19 "Proč vlastně závodit? Proč se vrhat do nebezpečí? Někdy se národy chovají jako kluci ve třídě, kteří chtějí jeden druhého prostě trumfnout. Chtít mermomocí zvítězit a mít odvahu něco udělat první jsou dvě různé věci. Svět kolem nás si zaslouží být objevován a zkoumán, ovšem ne slepě. S klapkami na očích z jeho rozmanitosti totiž nic moc neuvidíme..." str. 45: "Není ta známá skutečnost, že z ledovce vidíme jen malou část, příkladem toho, jak vnímáme svět? Není všechno, co vidíme, jen desetinou celku - zatímco zbytek si domýšlíme a skládáme podle toho, co jsme už zažili, nebo se dozvěděli? A co když tu větší část domýšlíme špatně?" ... "Na jedno je ale důležité nezapomínat: to, co nevidíme, si domýšlí každý jinak." str. 66: "Když vám někdo bude tvrdit, že v Antarktidě nic není, zeptejte se ho, jak to "nic" vypadá. Protože jako Antarktida určitě ne..."