Absolutní miláček

Kniha má drsné téma, ale zpracování je výjimečné. Absolutním miláčkem je pro svého otce jeho čtrnáctiletá dcera Turtle, jinak též Kibble, skutečným jménem Julie. Martin je despotický otec posedlý myšlenkou o konci světa a podle toho dceru vychovává - musí se vyznat ve zbraních, umět střílet, musí se o sebe za všech okolností zvládnout sama postarat. Zároveň svoji dceru skutečně miluje, ale nemorální destruktivní láskou. V noci ji znásilňuje, ve dne psychicky i fyzicky týrá. Autor výborně vykreslil charaktery, obzvlášť u Turtle, která je vnitřně silná, samostatná, ale zároveň závislá na otci, podceňuje se, za vše dává vinu sobě, je plná hněvu. Martin a po něm i dcera používají hodně drsné vulgární výrazy, ale sem to patří. Ty vulgarity vyjadřují hrubost otce a vnitřní nejistotu dcery. Kniha zdaleka neobsahuje jen vyhrocené scény. Děj je bohatý, svižný, místy přímo pádí. Vzhledem k tématu dá kniha psychicky zabrat a asi se k ní nevrátím, ale přečtení nelituji, naopak. I takové knihy je potřeba číst a tato je výborně napsaná.

Příběh čtrnáctileté Turtle a jejího otce Martina, kteří žijí ve zchátralém domě na pobřeží Kalifornie je nesmírně drsný a živočišný. Tolik zla a znechucení, takovou atmosféru jsem při čtení ještě nezažila. Četla jsem jedním dechem a nemohla věřit vlastním očím, to co jsem četla bylo místy neuvěřitelné, smutné, týrání, incest. Autor otevřel v příběhu mnohá tabu. Dlouho budu mít ještě v hlavě některé scény z knihy, jen tak nezapomenu. Na konci knihy jsem pocítila naději. A to je důležité, jít dál.