Trestní zákoník Oproti rámcovému rozhodnutí Rady 2001/413/SVV o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků zavádí tzv. non-cash směrnice v čl. 7 trestněprávní postih jednání spočívajícího v neoprávněném zacházení se zařízeními nebo prostředky, počítačovými údaji nebo jinými prostředky, které byly vytvořeny nebo přizpůsobeny pro účely spáchání krádeže, neoprávněného přisvojení nebo jiného neoprávněného získání hmotného a nehmotného platebního prostředku. Ve vztahu k nehmotným platebním prostředkům je toto jednání stávající právní úpravou již v zásadě pokryto na základě § 231 trestního zákoníku. Typicky půjde o případy výroby, opatření a dalšího zacházení s tzv. skimmovacími zařízeními, která slouží ke sběru elektronických dat z platebních karet. Bankomat či jiný platební terminál lze v tomto smyslu označit za počítačový systém, jehož operační systém zamýšlí pachatel s pomocí skimmovacího zařízení napadnout s cílem neoprávněně získat údaje z platebních karet. Trestní řád Implementační novela zákona o centrální evidenci účtů nově stanovuje, že o údaje z centrální evidence účtů bude oprávněn žádat i orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, tedy NCOZ. Pokud je žadatelem tento orgán, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU). V takových případech se pak nevyžaduje splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy upravujícími oprávnění žadatele k vyžádání údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství.