Alt-Life

Zajímavé pozastavení nad budoucností virtuální reality, ale jestliže jste na sci-fi vyrůstali, asi vám Alt-Life nesdělí víc, než co už jste četli jinde v různých obměnách. Je to obdobné, jako filmovému fanouškovi s nadšením vykládat o originálním blockbusteru, ve kterém… počkejte si na to… se Titanic potopí na dno! Podobně na mě působila zápletka komiksu Thomase Cadèneta, v němž si dvojice hrdinů snaží uvyknout neomezeným možnostem umělého světa a následně se vyrovnat s neblahými následky, jaké na psychiku mohou mít. Vyprávění nutí k zamyšlení, ovšem kromě vtipných souloží a inteligentních dialogů mi obsahově nenabídlo nic zajímavého. Děj je minimální, autor se soustředí především na vývoj ústředních postav a svět za jejich zády (ať už reálný, nebo virtuální) je pouhou kulisou umocňující jejich existenci. A přestože filozofická nadstavba je bezesporu podnětná, finální vyústění nenabízí žádnou formální odpověď či životní paralelu. Pouze morbidní pointu, která je však maximálně zdařilá.

Kresba je sympatická, vůbec celé knižní provedení nadstandardní, ale bohužel co navenek láká, uvnitř zklamává. Obsah zůstává povrchní, nejde do hloubky témat, a nemá to nic společně s omezenými slovními možnostmi komiksu, kde nelze užít slov, lze užít obrázků a jejich vzájemné kompozice. Zde ale toto dílo nemá příliš co nabídnout. Pokud chcete něco o vztazích doporučím raději Charlese Burnse, jeho komiksy jsou úplně jiná třída.